mila3

@mila3, členem od 24. října 2017
Steve Jobs foto

„Nikdo nechce zemřít. Dokonci ani ti, kteří se chtějí dostat do nebe, nechtějí umřít, aby se tam dostali.“

Steve Jobs (1955–2011) americký podnikatel a zakladatel společnosti Apple Inc.

Originál: (en) No one wants to die. Even people who want to go to heaven don't want to die to get there.
Zdroj: [Steve Jobs: Stanford commencement address, The guardian, guardian.co.uk, Guardian News and Media Limited, červen 2005, anglicky, http://www.guardian.co.uk/technology/2011/oct/09/steve-jobs-stanford-commencement-address/print]

Pavel Kohout foto
Albert Schweitzer foto

„Člověk může sotva rozpoznat démony, které sám stvořil.“

Albert Schweitzer (1875–1965) francouzsko-německý lékař, bohoslovec, hudebník a filozof

Originál: (en) Man can hardly even recognize the devils of his own creation.
Zdroj: [McKnight, Gerald, 1964, Verdict on Schweitzer: The Man Behind the Legend of Lambaréné, John Day Co., 201, angličtina]

Charlie Chaplin foto
Erich Fromm foto
Jan Sobotka foto
George Gordon Byron foto

„Bázlivá mysl je s to zaměnit každé škrábnutí za smrtelné zranění.“

George Gordon Byron (1788–1824) anglický básník a vůdčí postava hnutí romantismu
George Gordon Byron foto
Gerald Durrell foto
Halina Pawlowská foto

„Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno.“

Halina Pawlowská (1955) česká filmová herečka, herečka, moderátorka, spisovatelka, televizní herečka, humoristka, novinářka, publicistka…
Erich Fromm foto

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Erich Fromm foto
Erich Fromm foto

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

Mýtus, sen a rituál

Petr Příhoda foto
Erich Fromm foto