mila3

„Celá budoucnost lidstva záleží v tom, aby každý ve svých daných poměrech se snažil prokazovat lidem pravé lidství.“

„Člověk je etický pouze tehdy, pokud mu je posvátný všechen život a pomáhá všemu živému. Náboženství nebo filozofie, která nejsou založena na úctě ke všemu živému, nejsou pravdivým náboženstvím či filozofií.“

„Být člověkem znamená být podroben moci strašného pána, jehož jméno je Bolest… Kdo zůstal ušetřen vlastního utrpení, nechť se cítí být povolán mírnit utrpení jiných.“

„Neustálá laskavost může přinést mnoho. Stejně jako slunce rozpouští led, laskavost způsobuje, že se nedorozumění, nedůvěra a nepřátelství vypařují.“

„Pouto, jež spojuje tvou skutečnou rodinu, není v krvi, ale ve vzájemné úctě a radosti vašich životů. Málokdy vyrostou členové jedné rodiny pod jednou střechou.“

„Závist je rakovina lidské duše…“

„Kdo ví, zda není život umíráním a smrt životem!“

„Přemýšlení o smrti je přemýšlením o svobodě.“

„Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.“

„Život je břímě, když ti, které máme rádi, mají jiné, jež staví na první místo. Když nemáme na světě koutek, do něhož můžeme utéct se svou osamělostí.“

„Jak osamělý musí být člověk, když si ve své fantazii vytvoří lidi, kteří se pro něho stanou naprosto skutečnými, jen pro to, aby pocítil radost, že má přátele, a už nemusí být sám.“

„Ten, kdo žije osaměle, se musí sám k sobě chovat slušně a s dávkou hrdosti, nechce-li klesnout v očích toho posledního člověka, který mu zbyl, totiž v očích sebe sama.“

„Síla pravdy vyzbrojená světlem poznání je nepřemožitelná.“

„Člověk bez lásky může být bohatý, zdravý, slavný, ale nemůže mít zdravou duši, protože neví nic o skutečných hodnotách.“

„Pokud Hillary Clintonová neuspokojí svého manžela, jak si může myslet, že může uspokojit Ameriku?“

„Všichni bez ustání trpíme, včetně těch, kteří předstírají, že ne.“

„Čím míň věříš v život, tím míň máš co ztratit.“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„Smějí se mi protože jsem jiný, já se směju jim protože jsou všichni stejný.“