„Stárnu. Pociťuji to na tom, že nikoho nepotřebuji. Netoužím být zamilovaná, závislá...“— Barbara NesvadbováO závislosti 2
„Proč bych se vlastně měla citu k němu zbavovat? Programově si rozkázat? Myslím na něj, když jsem smutná, když se bavím, i když s někým jiným spím, tak proč se toho citu zbavovat? Vždyť je to to nejcennější, co mám.“— Barbara NesvadbováO citech 1
„Myslím, že bytostně toužíme po silném, spolehlivém, pravdivém muži. I za cenu lži. A snad to není jen naivita.“— Barbara NesvadbováO mužích, o naivitě 1
„Skoro každá ženská se předtím, než jde s mužem do postele, ptá: „Co z toho budu mít, když se s ním vyspím? Bude mne milovat? Zůstane se mnou ve stáří a budeme spolu sypat housky vrabcům? Chtěla bych s ním mít dítě?“ Měly bychom přestat spekulovat, předpokládat a doufat. Měly bychom pochopit, že on třeba nezůstane. Že s největší pravděpodobností to bude jen pár hezkých minut a dobrý spánek v noci.“— Barbara NesvadbováO spánku, o mužích, o dětech, o pravdě, 52
„A já najednou věděla, že dnes v noci skončím v jeho posteli, protože, protože přes to přese všechno jsem to stále ještě jenom já.“— Barbara NesvadbováO noci
„Nevím, proč jsem tak neochvějně přesvědčena o tom, že právě on byl ideální. Vždyť já vlastně ani nevím, jaký muž by byl ideální. Já už prostě jen nechtěla znovu zkoušet. Chtěla jsem jistotu. Už jsem si nechtěla hrát.“— Barbara NesvadbováO mužích
„Myslela jsem, že až ho jednou potkám - v kině, na vernisáži, v parlamentu - zvládnu to. Kolena se mi nerozklepou, protože on už bude jen někdo, koho jsem milovala. Myslela jsem si, že to zvládnu... Mýlila jsem se.“— Barbara NesvadbováO milování, o lásce
