Blaise Pascal: Populární citáty (strana 5)

„Citlivost člověka na maličkosti a nevnímavost k věcem významným: známka podivné zvrácenosti.“

„Všechna těla a všechny duše nedosahují společně hodnoty nejnepatrnějšího skutku lásky.“

„Láska dává ducha a udržuje se duchem.“

„Právě nepřítomnost Boha ve viditelném vesmíru nutí člověka, trápeného nesmyslností vlastní existence, aby jej hledal.“

„Člověk naprosto nejedná podle rozumu, který tvoří jeho podstatu.“

„Nejtolerantnější jsme tehdy, když posuzujeme sebe sama.“

„Člověk si musí dát pozor, aby některá jeho vlastnost nevynikla a nestala se pro něho pojmenováním.“

„Sláva je tak sladká, že máme rádi všechno, s čím je spojena, třeba i smrt.“

„Jsou na světě hodnoty, které nemilujeme, dokud je nechápeme, a jiné, které nechápeme, dokud je nemilujeme.“

„Toužíme po pravdě a nalézáme nejistotu; hledáme štěstí a nalézáme bídu a smrť.“

„Nikdy nežijeme, jen doufáme, že budeme žít; a protože se neustále těšíme na to, že budeme šťastní, je nevyhnutelné, že šťastní nikdy nejsme.“

„Člověk, který má nějaký zájem na tom, abychom ho měli rádi, se varuje prokazovat nám službu, o níž ví, že nám nebude milá; jedná s námi tak, jak si přejeme, aby se s námi jednalo; nenávidíme pravdu, proto nám ji tají; chceme slyšet lichotky, proto nám lichotí, rádi se dáváme klamat, proto nás klame.“

„Člověk je vznešený tím, že ví o své ubohosti. Strom o své ubohosti neví.“

„Větší tíhou jsou cizí úspěchy než vlastní neúspěchy.“

„Není člověka, který by si nepřál víc než cokoli jiného prodloužit si štěstí.“

„Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.“

„Kdyby vesmír drtil člověka, ještě by byl člověk vznešenější než to, co jej zabíjí, protože on ví, že umírá, kdežto vesmír o své převaze nad ním neví nic.“

„Štěstí je podivuhodné zboží: čím více dáte, tím více vám zůstane.“

„Člověk je tedy tvor tak neblahý, že by pociťoval nudu, i kdyby k ní neměl žádnou příčinu, jen díky stavu vlastnímu jeho ustrojení.“