Blaise Pascal: Populární citáty (strana 6)

„Bezstarostně se řítíme do propasti, když jsme před ni postavili něco, co nám brání v pohledu na ni.“

„Úcta a láska musejí být rozděleny tak dobře, aby se navzájem snášely bez toho, že by láska byla úctou utlačovaná.“

„Člověk je od přirozenosti důvěřivý, nedůvěřivá, bázlivý, smělý.“

„Člověk je plný potřeb. Má rád jen ty, kdo je mohou všechny uspokojit.“

„Promiň mi ten dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký.“

„Nízkost člověka jde tak daleko, že se podřizuje zvířatům, že se jim dokonce koří.“

„Příroda uložila všechny své pravdy do nich samých. Náš důmysl je uzavírá jedny do druhých, ale to není přirozené. Každá má své místo.“

„Čím více kdo má ducha, tím více původních lidí objevuje; lidé prostřední nevidí rozdíly mezi lidmi.“

„(O knize) Napsal jsem ji delší, protože jsem neměl čas na její zkrácení.“

„Ve velké mysli je všechno velké.“

„Naše sláva není v tom, že nikdy nepadneme, nýbrž v tom, že vždycky povstaneme.“

„Považuji za nemožné poznávat části bez poznání celku, stejně jako poznávat celek, aniž bych jednotlivě znal části.“

„Člověk není schopen vidět nicotu, z níž se vynořuje, stejně jako není schopen vidět nekonečnost, do níž je ponořen.“

„Pochopit znamená odpustit.“

„Musíme si uvědomit své limity. Všichni jsme něco, ale nikdo z nás není všechno.“

„I nejmenší pohyb je důležitý pro celou přírodu. Kamínek ovlivní celý oceán.“

„Představivost disponuje vším; vytváří krásu, spravedlnost a štěstí, které jsou vším na tomto světě.“