Charles Bukowski: Populární citáty (strana 3)

„Musíte několikrát zemřít, abyste mohli skutečně žít.“

„Problém je v tom, že hledáme někoho, s kým zestárneme, zatímco tajemství je najít někoho, s kým zůstaneme dítětem.“

„Neprosíme o štěstí, jen o trochu méně bolesti.“

„Takováhle láska byla vážná nemoc, taková, ze které se člověk už nikdy plně nezotavil.“

„Chodil jsem do těch nejhorších barů v naději, že mě zabijí, ale jediné, co jsem dokázal, bylo znovu se opít.“

„Problém s těmito lidmi je, že jejich města nebyla nikdy bombardována a jejich matkám nebylo nikdy řečeno, aby zavřely hubu.“

„Kristebože, všude byly nějaký ženský a víc než polovina z nich vypadala dobře na šoustačku, ale nic se s tím nedalo dělat - můžete se na ně jen dívat. Kdo kdy vynalezl tak hnusnej podvod?“

„Marx jsou akorát tanky valící se přes Prahu.“

„Intelektuál je člověk, který vyjadřuje prosté věci složitým způsobem; umělec je člověk vyjadřující složité věci jednoduše.“

„Jsme tu proto, abychom se smáli na blbostech a žili naše životy tak dobře, že se i smrt bude chvět, když si po nás přijde.“

„I ta nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je často neúnosná.“

„Pokud ztrácíš svou duši a ty to víš, pak ještě musíš ztratit duši.“

„Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli; když se přihodí něco dobrého, pijete, abyste to oslavili; a když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo.“

„Byl jsem člověk, kterému se dařilo v samotě; bez ní jsem byl jako jiný člověk bez jídla a vody. Každý den bez samoty mě oslaboval. Nebyl jsem na svou samotu hrdý, ale byl jsem na ní závislý.“

„Byli jste utahaní, chtěli jste s tím seknout, a pak jste se unavili ještě víc a zapomněli, že jste se na to chtěli vykašlat, minuty vůbec neubíhaly, jedna minuta se táhla celou věčnost, bez naděje, bez možnosti z toho vypadnout, lapeni, příliš vygumovaní, abyste se na to vyflákli.“

„Musel jsem se tu plácat a čekat, až přijde konec. Byla to těžká práce. Byla to ta nejtěžší představitelná práce…Škvár“

„Miloval jsem tě, jako muž miluje ženu, které se nikdy nedotkne, pouze jí píše, uchovává malé fotografie.“

„Smrt nosím v levé kapse. Někdy ji vytáhnu a mluvím s ní: "Ahoj, zlato, jak se máš? Kdy si pro mě přijdeš? Budu připraven.“

„Alkohol je asi jedna z největších věcí, které se kdy na zemi zrodily - kromě mě. Alkohol mi dovoluje být tím hrdinou, který si vykračuje prostorem a časem a provádí všechno, po čem touží. Takže ho mám rád… jo.“