Erich Maria Remarque: Populární citáty (strana 4)

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se
jednoduše raduje, že ještě žije.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Oslněnýma očima jsem se zahleděl k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil.“

„Člověk by neměl buď nikdy odcházet, nebo by se neměl už nikdy vracet, nevrací se totiž docela a zůstává tak rozpolcený.“

„Není hanba narodit se hlupákem. Je jenom hanba jako hlupák zemřít.“

„Jenom jednoduché věci nikdy nezklamou. A štěstí se má začít hledat úplně dole při zemi.“

„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“

„Dobro nadělá často více zkázy než prostoduchá zloba.“

„Konec může být dobrý jen tehdy, když všechno předtím bylo špatné. Takže špatný konec je mnohem lepší.“

„Jsme opuštění jako děti a zkušení jako starci, jsme vyhořelí a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni.“

„Láska by neměla být poskvrněna přátelstvím.“

„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“

„Proti urážce je možno se bránit, proti soucitu však ne.“

„Kdo v lásce nevěří na zázraky, ten je ztracen.“

„Jsou krásné, tyhle ženy, které nám zabránily stát se polobohy tím, že z nás dělají otce rodin, měšťáky, stroje na vydělávání peněz, když nás zajaly, nachytaly na iluze, že z nás udělají bohy. Nejsou krásné?“

„Duhy vznikají z bouřek. Potřebují jen úzký paprsek slunce.“

„Dobrá paměť je základem přátelství a zkázou lásky.“

„Naším neštěstím je, že věříme, že máme právo na život. Ale nemáme je. Když tohle člověk pochopí, opravdu pochopí, pak mnoho hořkého medu rázem zesládne.“

„Odejít není vždy tak snadné, zvlášť když člověk s sebou musí vzít i své vlastní já.“