Erich Maria Remarque: Populární citáty (strana 4)

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“

„Jsme spolu - nakrátko či nadlouho, kdo ví? Jsme spolu a to stačí.“

„Láska - to je někdo, s kým chceme zestárnout.“

„Jak věčně jednotvárná a neměnná jsou slova lásky - a jak bohatá je naproti tomu stupnice nadávek!“

„Člověk hledá těžko slova, má-li opravdu co říct.“

„Jen ten, kdo se vždycky vrací ke své samotě, zná štěstí pospolitosti.“

„Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.“

„Ženám se nemá nic vysvětlovat, má se jednat.“

„Na světě je dost místa pro věci, jen pro lidi ne.“

„Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.“

„Ženy mohou být zbožňovány nebo opouštěny. Nic mezi tím.“

„Ať už v dobrém, nebo ve zlém, život je život; to si uvědomíte, až když ho musíte riskovat.“

„Se zaslepenýma očima jsem zíral na oblohu, na to šedé, nekonečné nebe šíleného boha, který pro své pobavení vytvořil život a smrt.“

„Těžké je milovat někoho, koho si nevážíme, a neméně těžké je milovat toho, koho si vážíme o mnoho víc než sebe.“

„Válka je příčinou smrti jako rakovina a tuberkulóza, jako chřipka a úplavice. Jenže případy úmrtí jsou častější, rozmanitější a hroznější.“

„Křičím, jen mě neslyšíte.“

„Diktátoři nebývají nikdy veselí.“

„Charakter člověka poznáme až tehdy, kdy se stane naším představeným.“

„Jsou pro mě víc než život, hlasy, které jsou víc než mateřská láska a víc než strach; jsou tím nejsilnějším a nejkonejšivějším, co existuje: jsou to hlasy mých kamarádů.“