Erich Maria Remarque: Citáty o životě

„Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.“

„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.“

„Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.“

„Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.“

„Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“

„Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.“

„Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se
jednoduše raduje, že ještě žije.“

„Nejlepší způsob, jak se zbavit ženy: ukázat jí jen na několik dní způsob života, který jí můžeš poskytnout.“

„Skromnost a svědomitost bývají odměňovány jen v románech. V životě jsou využívány a pak odkopnuty.“

„Oslněnýma očima jsem se zahleděl k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil.“

„Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.“

„Mám pocit, že jsem mezi samými lidmi, kteří si myslí, že budou žít věčně. Aspoň tak jednají. Šetří svůj majetek a utrácejí svůj život.“

„Člověk nedělá vždycky, co je správné, synu. Dokonce ani když to ví. V tom někdy bývá kouzlo života. Chápeš?“

„Život nás nechtěl udělat dokonalými. Kdo je dokonalý, patří do muzea.“

„Naším neštěstím je, že věříme, že máme právo na život. Ale nemáme je. Když tohle člověk pochopí, opravdu pochopí, pak mnoho hořkého medu rázem zesládne.“

„Se zaslepenýma očima jsem zíral na oblohu, na to šedé, nekonečné nebe šíleného boha, který pro své pobavení vytvořil život a smrt.“