Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Populární citáty (strana 3)

„Velké myšlenky nevyrůstají ani tak z velkého rozumu jako z velkého citu.“

„Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce.“

„Chtěl jsem se rozptýlit a skončil jsem na pohřbu.“

„Ze všech nejchytřejší je podle mého ten, kdo aspoň jednou za měsíc sám o sobě řekne, že je blbec. To dneska žádný nedokáže! Dřív si takový blbec přinejmenším jednou za rok uvědomil, že je blbec, ale dneska ani nápad. Zapletli do toho kdeco a teď je to tak zamotané, že už se ani nepozná, kdo je blbec a kdo ne. To udělali schválně.“

„Myslím, že Ďábel neexistuje, ale člověk ho vytvořil, vytvořil ho jako svůj obraz a podobu.“

„Štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho dosahování.“

„Zdá se, že ve druhé polovině lidského života převažují jen návyky, které jsme si vybudovali v té první.“

„Pravda se neztratí, ale život je možno zardousit, příkladů je dost.“

„Peníze jsou ražená svoboda.“

„Je to velké tajemství lidského života, že starý zármutek ponenáhlu přechází v tichou a něžnou radost.“

„Tvé ruce jsou studené, mé přímo hoří. Jak moc jsi slepá, Nastenko!“

„Láska není zapomětlivá, jen ráda zapomíná.“

„Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.“

„Dřív si blbec přinejmenším jednou za rok uvědomil, že je blbec, ale dneska ani nápad.“

„Chceš-li být ctěn ostatními, velkou věcí je ctít sám sebe. Jen tím, pouze sebeúctou donutíš ostatní, aby tě ctili.“

„Jsou okamžiky – je to cosi, co trvá jen pět, šest vteřin – kdy cítíte pojednou přítomnost věčného souladu. Úkaz ten není ani pozemský, ani nebeský, je to jasný a nesporný pocit. Zdá se vám pojednou, že jste ve styku s celou přírodou, a řeknete si: ano, to je pravda.“

„Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.“

„A což není-li Boha? Není-li Boha, tedy člověk je šéfem země, celé budovy světa. Znamenitě! Ale jen jak bude pak ctnostný bez Boha?“

„Kdyby bylo skutečně dokázáno, že v Kristu není pravda, raději bych zůstal s Kristem než s pravdou.“