Georg Christoph Lichtenberg citáty

strana 2

„Obyčejná hlava se vždycky přizpůsobuje vládnoucímu mínění a vládnoucí módě, považuje stav, ve kterém se teď všechno nalézá, za jediný možný a chová se při všem trpně. Nenapadne ji, že se všechno od tvaru nábytku až po nejdůmyslnější domněnku rozhoduje ve velké řadě lidí, jejímž je členem.“

„Kdo je zamilován do sebe, nemá soka.“

„Člověk má neodolatelné puzení domnívat se, že ho není vidět, když on nic nevidí.“

„Na mnoha pomnících by mělo stát: zemřel ve třiceti, pohřben v šedesáti letech.“

„Lidé nesmýšlí o životních událostech tak rozdílně, jako o nich mluví.“

„Poučení člověk najde ve světě častěji než útěchu.“

„Rozum se dnes dívá vysoko nad oblast temných, ale vřelých citů, tak jako alpské vrcholky vyčnívají nad mraky. Vidí slunce jasněji a zřetelněji, jsou ale studené a neplodné.“

„Zapomínám většinu toho, co jsem přečetl, tak jako toho, co jsem snědl. A přece vím, že obojí přispívá k zachování mého ducha a těla.“

„Kde je umírněnost chyba, tam je lhostejnost zločin.“

„Většina lidí žije víc podle módy než podle rozumu.“

„Nevím ovšem, zda to bude lepší, když to bude jinak. Zato ale vím, že aby to bylo lepší, musí to být jinak.“

„Chybovat je lidské také v tom smyslu, že zvířata nechybují, anebo jen vzácně, a to jen ta nejchytřejší.“

„Aby člověk s jistotou jednal správně, nepotřebuje o právu mnoho vědět. Jen kdo chce s jistotou páchat neprávo, musí studovat práva.“

„O nicnedělání: Jestli ten, kdo píše, píše dobře nebo špatně, to se zjistí hned. Ale jestli ten, co nepíše nic a klidně si sedí, sedí si klidně z chytrosti nebo z hlouposti, to žádný smrtelník nezjistí.“

„Všechna nestrannost je umělá. Člověk je vždycky na něčí straně a dobře tak činí. I nestrannost je stranická. Patřil ke straně nestranných.“

„Je to, co člověk může vědět, právě i to, co vědět má?“

„Všichni se mýlíme, ale každý se mýlí po svém.“

„Vyřezávaní svatí pořídili na světě víc než živí.“

„Astronomie je asi věda, ve které bylo nejméně věcí objeveno náhodně, v níž se lidský rozum zjevuje v celé své velikosti a kde člověk může nejlépe poznat, jak je malý.“

„Legrační myšlenka: Vědec pláče, že nerozumí svým vlastním spisům…“

„To, čemu se říká "srdce", leží mnohem níž než knoflík u vesty.“

„Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.“

„U lyrických básní se často druh verše znázorňuje takto: /-/---/-/ atd. Kdyby se myšlenky značily jedničkou a nesmysly nulou, vypadalo by to někdy takhle: 000/000/00.“

„Skromnost by měla být ctností těch, kteří jiné ctnosti nemají.“

„Podvod je nečestný. Omyl nikdy.“

„Lidské chyby se vyvíjejí časem, tak jako vrásky na tváři.“

„Mezi největší objevy, na něž přišel lidský duch v nejnovější době, patří podle mne umění posuzovat knihy, aniž jsme je četli.“

„Člověk má vždycky na půl vyhráno, když z příbuzných věcí jednu jedinou zná dokonale.“

„Každý je génius, a to aspoň jednou do roka.“

„Spolykal mnohou moudrost, bylo to ale, jako by mu to šlo do nesprávné dírky.“

„Kdo nerozumí ničemu jinému než chemii, nerozumí ani té.“

„Kostelní věže - obrácené trychtýře k nalévání motliteb do nebe.“

„Nejmenší poddůstojníci bývají nejpyšnější.“

„Jediná chyba, kterou mají skutečně dobré spisy, je ta, že jsou obyčejně příčinou mnoha spisů špatných nebo prostředních.“

„Člověk je mistrovským dílem stvoření už i tím, že se při všem determinismu domnívá, že jedná jako svobodná bytost.“

„Tam, kde dříve byly hranice vědy, je nyní její střed.“

„Učenost může též hnát jen na listí, aniž by přinesla ovoce.“

„Dějepisci, nepředhazujte hrdinům, že by bez vás jejich nejskvělejší činy byly po stu letech zapomenuty, neboť bez těchto skvělých činů by o vás nikdo nevěděl.“

„Člověk je schopen vytvořit největší díla i poté, když už jsou jeho duševní síly na ústupu, tak jako je větší horko v červenci a ve dvě hodiny odpoledne, kdy slunce už slábne a klesá, než v červnu a ve dvanáct hodin.“

„Národ se může ve svých spisech jevit rozumnější, než je, protože může psát řeč svých otců ještě dlouho potom, co se mu už začalo nedostávat ducha.“

„Lidské zdraví vidí raději, když tělo tancuje, než když píše.“

„Rozesmát druhé není žádné obtížné umění, pokud je nám jedno, zda se smějí našemu vtipu nebo nám samým.“

„Jeho paní ho obdařila dítkem, jež někteří považovali za apokryfické.“

„Člověk se stává sofistou a nadmíru vtipným, když jeho základní znalosti už nestačí.“

„Ten člověk si dal práci, aby odhalil mé chyby: protože služba, kterou mi tím prokázal, není právě nejpříjemnější, mohu jaksi uplatňovat nárok na náhradu škody. Nepožaduju žádné větší zadostiučinění, než aby teď sám vytiskl něco ze svých vlastních prací.“

„Je skoro nemožné pronést pochodeň pravdy skrze tlačenici a nepřipálit při tom někomu vousy.“

„V šedesáti člověk nebývá impulzivní vynálezce, ale stále může být velmi dobrý, řádný a vynalézavý myslitel. V tomto věku lidé vzácně plodí děti, ale jsou o to způsobilejší vychovávat ty už zplozené a výchova je také svého druhu plození.“

„Na našich definicích génia se mi nelíbí, že v nich není nic o Soudném dnu, nic o ozvěně ve věčnosti a nic o stopách Všemohoucího.“

„Mám vždycky zvláštní pocit, když vidím velkého učence nebo nějakého jiného důležitého a usedlého člověka, a pomyslím si, že byla také doba, kdy si hrál s beruškami a chtěl, aby létaly.“