Ivan Fontana: Populární citáty (strana 2)

„Není století, aby se v něčem krutě nemýlilo, a není generace, aby neopakovala chyby té předchozí.“

„Knihy vycházejí – bez čtenáře se však daleko nedostanou.“

„Lež má krátké nohy, avšak dlouhonohá pravda doběhne leckdy sama sebe.“

„I láska s velkým L může mít další písmena malá.“

„Kat se neptá po smyslu své práce. Stačí mu uznání veřejnosti.“

„Dělba práce s sebou nemusí nutně vést i dělbu následků.“

„Život na vlásku se dá pojistit bezdrátovým spojením.“

„Zralý muž dává přednost slávě před láskou – jako „aperitivu“.“

„Zkušenost prostě nelze předat – je to pochodeň, která musí vyhořet, až spálí prsty.“

„Zapsali se do dějin více ti, co je zapisovali nebo ti, co je přepisovali?“

„Zamilovaní jsou hříčkou přírody.“

„Vykladači pravdy sní o výložkách s hvězdičkami.“

„Ve víně je pravda i zrada. Jejich míra je zcela individuální.“

„Učebnice jsou stránky vytržené ze života.“

„Teatrum mundi – a kolikátá repríza dějin?“

„Škola života nevystavuje vysvědčení – ale sepíše vám epitaf.“

„Svoboda myšlení je svazována řetězy akademických cen a hodností.“

„Světlo pravdy je zcela přímočaré. Proto na světě zbývá tolik temných míst.“

„Svět je naruby už tak dávno, že jej všichni mají za líc.“