Jarmlia Loukotková citáty

„Blesky zasahují jen nejvyšší stromy.“

„Muž tisíckrát raději navštíví tu, která mu podá pořádnou večeři, než tu, která mu v slzách vyznává nejvřelejší city.“

„Není právem člověka, aby na této zemi našel štěstí. Ale jest jeho povinností, aby je hledal.“

„Vždycky je lépe sbohem říci než sbohem slyšet od druhého.“

„Toužím se od tebe odpoutat. Ale nemohu se odhodlat, abys nepoznala mou zbabělost. Tvé oči útočí a moje bolest vykvétá rudými poupaty. Ale život bez tebe by byl bezbarvý a prázdný jako smrt. Raději bloudím nocí, než bych se propadl do smrti.“

„Už je to tak, že člověk často udělá to nejhorší ve snaze učinit co nejlépe.“

„A já nechci jít ve stopách jiných lidí, já nechci kráčet po cestě, kterou jiní přede mnou vyšlapali, já chci svoji vlastní cestu, byť zcela uzounkou pěšinku, namáhavě proklestěnou trním a hložím, ale vlastní a docela novou.“

„Avšak koloběh věcí si s člověkem škodolibě hraje: dá mu, po čem prahl, ale ve zcela změněné a zpitvořené formě.“

„Krása je pro ženu důležitá. Nejdůležitější. Chytrost je až na druhém místě, bohatství na třetím a počestnost na posledním.“

„Lidé se spolu někdy potkávají.“