Jaroslav Rudiš citáty

„Vytáhl cigarety a zapalovač. Napadlo ho, že život je čekání na to, že vám někdo zapálí, že někdo škrtne a posune vás někam dál. Když okolo nikdo není, musíte to zkusit sami. Petr je sám.“

„Zůstat stát bolí vždycky míň než běžet.“

„Čumím do krajiny, kde nic není. Jak někdo může bydlet v rovině, to nechápu, mně by z toho hráblo. Já potřebuju mít před očima kopce a představovat si, co je za nima. Ale v rovině si představíš leda tak placatý hovno.“

„Ale to jsou takové nesmyslné povýšenecké představy, že literatura je něco vznešeného, něco víc než hudba nebo film. S tím bojovali v devadesátých letech v Německu, pak se vyrojily literární kabarety, v nichž spisovatelé oslovili spoustu mladých lidí a vrátili literaturu zpátky na zem.“

„Řadu Čechů to možná překvapí, ale Němci nás mají rádi hodně, spojují si nás s příjemnými věcmi.“

„Češi nemají skoro nikoho rádi. Nemůžeme se tu ale pořád schovávat v ohrádce.“