Jean Dutourd: Populární citáty

Populární citáty Jean Dutourd · Přečtěte si nejnovější citáty

Jean Dutourd: 156 citátů1588 lajků

„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“

„Dohoda s čertem, ať vědomá nebo tichá, je vždycky hloupý obchod.“

„Nedostatek žárlivosti znamená spánek, ochablost, lhostejnost.“

„Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.“

„Žena opravdu někdy zvířecky trpí láskou, totiž snáší svoje neštěstí, jako zvíře snáší bolest, nesnaží se uzdravit, umí se jenom chvět a lízat si ránu.“

„Být hloupý jako před dvěma sty lety je podle mého mínění skoro lepší než být inteligentní podle dnešní módy.“

„Hlupák je potrava bohatá na kalorie a vitamíny. Něco jako hovězí.“

„Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.“

„Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.“

„Rodinné patriotství, jako každé jiné, dělá z člověka nelítostného a zaslepeného tvora.“

„Demokracie značně kazí mravy. Zvyká veřejnost na žvanění, totiž na chvástavost a pomluvy.“

„Politik se musí na veřejnosti projevovat jako optimista. Je to profesionální optimista. Ale nakonec svému předstíranému optimismu sám začne věřit. Optimismus mu přejde z řečí do duše.“

„Velcí lidé jsou lidé, kteří v padesáti letech vykonávají to, o čem snili v osmnácti.“

„Pedant je člověk, který má ducha přecpaného spoustou předsudků, rozumování, znalostí a používá toho skoro vždycky tam, kde nemá. Je to člověk, který přizpůsobuje svět svému duchu, místo aby přizpůsoboval svého ducha světu, člověk, který má systém apriorních poznatků.“

„Popisovat neznamená fotografovat; naopak, znamená to narušit perspektivu, patřičně zvětšit jistý detail. Znamená to vidět srdcem a srdce není černá komora. Na jednom pólu realismu je Meissonier a banalita, na druhém Albrecht Dürer a šílenství. Prosťáček, který jde cestou se zrcadlem v ruce, předpokládá, že věci zůstávají takové, jakými se jeví v zrcadle. Ale cožpak už tam nejsou převrácené?“

„Umělec hledá, jako by hledal diamant. Musí odstranit horninu, rýt, hrabat, odhazovat neřád, kopat, navrstvit nesmírné hromady země, aby nakonec našel miniaturní kousíček čistého krystalického uhlíku,. Zato je ten drobeček nejtvrdší, nejskvělejší, nejkrásnější z nerostů. Dá se s ním rýt do čehokoli, do něho ničím.“

„Láska zaslepuje, ne vůči tomu, koho máme rádi, ale vůči sobě samému. Když se člověk zamiluje, přestane se vidět, ztratí o sobě pojem, zapomene se. Neví, je-li hezký nebo ošklivý, odporný nebo půvabný. Je pře-svědčen, že je tím nejhorším vyděděncem na celém světě. Nevěří, že má na cokoli právo; čeká jen na almužnu.“

„Člověk nepozorovaně, ale vždycky jednou za deset nebo za patnáct let "naráz zestárne", jako kdyby na něj příroda zapomněla a pak se zničehonic upamatovala a honem ho posadila na úroveň jeho skutečného stáří.“

„Náhoda, to je omyl. Je to uličnictví, které se vymklo z determinismu, které nebylo zahrnuto do základních údajů o problému, které tedy není podstatné, čili neexistuje.“

„Umělec je upír, bere všechno a nedává nic; živí jenom své dílo, myslí jenom na ně.“