Jean Dutourd: Populární citáty (strana 4)

„Člověk, který se chystá někomu ublížit, mluvívá o něm dvojím způsobem: buď ho pomlouvá, aby si dodal odvahy, nebo ho zahrnuje květinami, aby ho odškodnil, a možná je to taky poslední pokus, aby se na chvilku ještě na své cestě zastavil.“

„Lidi do sebe cpou pitomosti, stará melodramata přešitá na moderní fazónu, obrázkové idyly a utahané romance, aby se nezalkli ze samých továren, elektroniky, or-ganizace práce, cest do vesmíru a politiky bloků. Je to protiváha. Je to hradba proti beznaději, do které by se musel lidský rod propadnout, kdyby si uvědomil, co udělal ze světa, který mu daroval Bůh.“

„Ušlechtilá duše bude ušlechtilá i v nejhorších nesnázích. Nízká duše nezapře svou nízkost, i když ji bude doprovázet na každém kroku úspěch.“

„Nuda je důvodem většiny zločinů.“

„Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.“

„Úspěch není jen dotek kouzelné hůlky, musí se za ním naopak dlouho utíkat a dohoní ho jen ten, kdo běží opravdu rychle.“

„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“

„Politik se musí na veřejnosti projevovat jako optimista. Je to profesionální optimista. Ale nakonec svému předstíranému optimismu sám začne věřit. Optimismus mu přejde z řečí do duše.“

„Politika člověka konzervuje.“

„Ženy si vybírají a muži podléhají.“

„Člověk není jenom tím, čím je, ale taky tím, čím by chtěl být.“

„Umění, to vlastně znamená dělat ze starého nové.“

„Člověk, který své city podřizuje rozumu, musí být nutně pyšný.“

„Nedostatek žárlivosti znamená spánek, ochablost, lhostejnost.“

„Mužům se musí nechat veškerá volnost, jakou potřebují. Ať už to má jakékoliv následky. Čím se cítí volnější, tím méně toho využívají.“

„Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.“

„Lidé tvrdí, že svět je strašný, tváří se skepticky a vůbec je nenapadne, že si všechny nepříjemnosti způsobují sami svou zbabělostí a hloupostí.“

„Rodinné patriotství, jako každé jiné, dělá z člověka nelítostného a zaslepeného tvora.“

„Život člověka, který přeskočil osudný věk, se řítí děsivou rychlostí.“