„Muž ve zbabělosti uvázne, až se v ní většinou nakonec docela utopí, protože u zbabě-lého muže je zbabělost prvek ústrojný, vrozený. U ženy je zbabělost skoro vždycky chvilková záležitost vyvolaná láskou; zmizí současně s ní, v téže minutě. Pak je žena zase tvrdá jako ze železa, nesmiřitelná, hrubá, neznající slitování, jako pravý malý Attila, jímž také všechny opravdu jsou.“Jean Dutourd
„Láska probouzí šílenství, jakmile se změní v utkvělou myšlenku, která se pořád vrací, na které se jako na věšáku zachycuje duch, čím dál tím víc nečinný.“Jean Dutourd
„Počínající láska je tak hezká, dojemná, i když je nízká. V počáteční, v každé, je vznešená záře. Je to pokaždé stejný zázrak jako stvoření světa.“Jean Dutourd
„Lid nemiluje proroky; vidí v nich šašky, a když dojde na to, co předpověděli, nikdo si na jejich předpověď ani nevzpomene.“Jean Dutourd
„Milenka, nezákonná láska, se chová opačně než manželka. Víceméně tuší, že v ní milenec zrazuje všechno, co má kolem sebe a co je mu podobné. Snaží se tedy, aby se co nejvíce odlišila.“Jean Dutourd
„Láska pro sebe vyžaduje v lidské duši hodně místa a musí něco zničit, aby se tam mohla uvelebit.“Jean Dutourd