Jean Paul Sartre: Člověk

„Brány své věznice si nese každý člověk v sobě.“

„Život má smysl, jestliže mu ho člověk chce dát.“

„Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.“

„Člověk žije, umírá a neví ani jak žije, ani jak umírá.“

„Člověk bude především tím, čím se být rozhodl.“

„Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká, že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí.“

„Člověk je nutně svobodný i proti své vůli.“

„Člověk není nic jiného než je jeho život.“

„Když se člověk patlá ve vlastní sliznaté intimitě, co mùže objevit jiného než
smutek z těla, podlou lež o rovnosti a zmatek.“

„Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.“

„Člověk je bytost, jejímž objevením vzniká svět.“

„Člověk je odsouzen na svobodu; protože jakmile je vržen do světa, je zodpovědný za vše, co dělá.“

„Člověk buď musí mít rád lidi, nebo musí příštipkařit.“

„Člověk není nic jiného než to, čím se udělá.“