Johann Wolfgang von Goethe: Populární citáty (strana 11)

„Člověk zakusí, ať už je kýmkoliv, poslední štěstí a poslední den.“

„Staří jsme, ale jsme chytří?“

„Kdo už nemiluje a už nechybuje, ten ať se dá pochovat.“

„Ženy jsou větrné korouhvičky, jež se neustálí, dokud nezreziví.“

„Tak se konečně zachytí lodník na skále, na níž měl ztroskotat.“

„Nemám rád lidi kteří se neobdivují, neboť sám jsem strávil celý život tím, že jsem se obdivoval všemu.“

„Ve všem je lépe doufat než zoufat, neboť kdo může určit možné?“

„Člověk je temný tvor. Neví, odkud jde, ví málo o světě a nejméně o sobě.“

„Člověk nabývá vědomí své vlastní jsoucnosti tím, že uznává jsoucnost mimo sebe za sobě rovnou, za zákonitou.“

„Nábožná úcta před tím, co stojí pod námi, zahrnuje samozřejmě i zvířata a ukládá člověku povinnost vážit si stvoření, která jsou mu svěřena a ochraňovat je.“

„Jediné „ano“ nás zavazuje velmi mnoho snášet.“

„Když ženy rodí, zaříkávají se, že už nikdy nebudou spát s mužem. A než se nadějeme, už jsou zase těhotné.“

„Omyl je přijatelný v mládí. Nesmíme si ho však zavléci do stáří.“

„Co člověk vymyslel, dělá s láskou, co se naučil, dělá s jistotou.“

„Ochraňuj mne, Pane, před posledním zklamáním v lásce, dovol, abych se ještě mýlil.“

„Láska se domnívá, že jedině ona má právo a všechna ostatní práva musí před ní ustoupit.“

„Osamocen nedojde člověk nikdy k cíli.“

„Chytří lidé jsou vždy nejlepší konverzační slovník.“

„Dokonalost je norma nebes. Pouze touha po dokonalosti je norma člověka.“