Johann Wolfgang von Goethe: Populární citáty (strana 6)

„Vysoké cíle, třebaže nesplnitelné, jsou cennější než nízké, třebaže splnitelné.“

„Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.“

„Pouze v neštěstí plně cítíme všechny vlastnosti, které jsou potřebné pro jeho překonání.“

„Člověk musí věřit, že lze pochopit nepochopitelné, jinak by o tom nezačal přemýšlet.“

„Některé knihy byly, jak se zdá, napsány ne proto, aby se z nich člověk poučil, ale aby se dověděl, že autor něco zná.“

„Moudřejší prý vždy ustoupí. Možná proto hlupáci tak rychle postupují.“

„Proč vřídlo vyschne tak záhy, když prahnu po troše vláhy?“

„Kdo, silou dobyv, silou vládne.“

„Nechť sebepotrhleji mošt se chová, přec vínem bude naposled.“

„Chování je zrcadlo, v němž každý ukazuje svoji povahu.“

„Pergamen tvou touhu neuhasí. Klíč k moudrosti nenajdeš na stránkách knih. Kdo po tajích života myšlenkou každou prahne, ve své duši najde pramen jich.“

„Pravda a omyl mnohokrát pocházejí ze stejného zdroje.“

„Nevděk je znamení slabosti. Nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni.“

„Nestačí vědět, vědění se musí použít.“

„Jen tak jsi hoden pravdy a žití, když rveš se o ně den co den.“

„Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem.“

„Jen si věř, pak budeš vědět, jak žít.“

„Když se zapne první knoflík špatně, pak je celé zapínání špatné.“

„Jakmile si začneš věřit, budeš vědět jak žít.“