Josef Čapek: Člověk

„"Moderní člověk" = moderní primitiv.“

„Člověk je závislý na svém prostředí a nemůže se dokonale izolovat. Není však třeba se umíněně izolovat, aby byl člověk sám sebou.“

„Člověk, který se domnívá, že se na světě udrží jen penězi, má vlastně o sobě pranízké vědomí.“

„Samolibost není v podstatě než omezenost - i když jí propadne člověk třeba geniální.“

„Člověk v sobě hyne nejprve na svou povrchnost, pak teprve, až v druhé řadě, umírá nemocemi nebo válkami.“

„Člověk se od přirozenosti skládá z potřeby milovat a nenávidět, zbožňovat stejně jako opovrhovat, žádat si nebo odmítat. Tyto potřeby se však obyčejně ve svých projevech neopírají dost věcně o skutečný stav věcí.“

„Člověk, který si nic o sobě nemyslí, je teprve skutečný člověk.“

„Člověk si je vždycky více vědom svých individuálních útrap než své surovosti vůči druhým.“

„Člověk je bytost tragická, podrobená mnohým slabostem, omylům, trápením a přece dychtivá zažehnávati v sobě a v sobě udržovati světlo, oheň prométheovský, svůj lidský jas.“

„Plachý člověk neměl by se živiti žurnalistikou ani uměním; člověk přiživující se na veřejnosti musí být ješitný, aby se cítil sebe jistým a šťastným. Nesmí o sobě pochybovat, musí být naplněn svým významem a důležitostí; znám takové, kteří sami sebe obdivují.“

„Člověk žádá od světa všechno, od sebe nic.“

„V umění se člověk dostane na konci života tam, kde vlastně měl být na počátku.“

„Člověk je v podstatě bytost s těmi ostatními nespokojená.“

„Život je dar. Sám sebe dostane člověk darem.“

„Člověk myslí mnohem častěji a mnohem víc než ví, a mluví mnohem častěji a více než myslí.“

„Člověk si vždycky tvoří tak velký a obsažný svět, jaký právě stačí obsáhnouti.“

„Člověk, umíraje, je mezi živoucími sám. Je vůbec o mnoho sám.“

„Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak – či ještě k tomu – je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.“