Konfucius: Populární citáty (strana 5)

„To, co hledá velký člověk, je v něm samém. To, co hledá obyčejný člověk, je v druhých.“

„Činy konejme rozhodně, mluvme však obezřetně.“

„Šlechetný člověk je smířlivý, ale ne povolný. Člověk malý je povolný, ale ne smířlivý.“

„Pověz mi a zapomenu; ukaž mi a já si vzpomenu; ale nech mne se zúčastnit a já pochopím.“

„Šlechetný se nežene do řečí, ale pospíchá do práce.“

„Všichni máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jen jeden.“

„Co nechci, aby jiní činili mně, ani já nečiním jiným.“

„Vědět, co je správné a neudělat to, je ta největší zbabělost.“

„Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást strachem, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.“

„Přemoci zlé návyky lze jen dnes, nikoliv zítra.“

„Vážiti si jiných jako samých sebe a jednati s nimi tak, jak chceme, aby jednali oni s námi - toť možno nazvati učením o lidumilnosti. Nad to není nic vyššího.“

„Nebudeš-li mít špatné myšlenky, nebudeš ani konat špatné skutky.“

„Uvidíš-li ušlechtilého, snaž se mu vyrovnat; uvidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.“

„To, že vám někdo ublížil nebo vás okradl, není tak zlé, ledaže si to pamatujete.“

„Kdo chce zajistit dobro druhých, má již zajištěno své vlastní.“

„Moudrostí lze nazvat to, že se člověk horlivě věnuje povinnostem, které náleží lidem, a přestože respektuje duchovní bytosti, drží se od nich dál.“

„Malý člověk nepovažuje malé dobro za přínos a tak je nečiní. Malé zlo nepovažuje za nic špatného a tak se jej nevystříhá. Proto se zlo hromadí tak dlouho, až jej nelze zakrýt, vina se stává tak velkou, že už nemůže býti prominuta.“

„Muž by neměl žít pod stejným nebem jako vrah jeho otce.“

„Kdo nezná váhu slov, ten nemůže znát lidi.“