Leóš Janáček citáty

Leóš Janáček foto

4   1

Leóš Janáček

Datum narození: 3. červenec 1854
Datum úmrtí: 12. srpen 1928

Leoš Janáček byl světově uznávaný český hudební skladatel klasické hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku,[zdroj?] vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Ve světě je znám hlavně díky svým operám, orchestrálně-vokálnímu dílu Glagolská mše, Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a komorním skladbám, především smyčcovým kvartetům.

Je po něm pojmenován impaktní kráter Janáček na planetě Merkur.


„Z vlastního nitra růst, přesvědčení se nezříkat, neplahočit se za uznáním, ale vždy svou hřivnou přispívat, aby zkvétalo to pole, jež mu usouzeno.“

„Hudba, toť akord, pánové!“


„Divadlo nesmí býti lidu komedií.“

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš“. I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.“

Podobní autoři

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .