Marcus Aurelius: Populární citáty (strana 3)

„Smrt se nám celý život směje. Proč bychom se my nemohli smát jí.“

„Nechovej se, jako kdyby ti bylo předurčeno žít na věky a nečekej na nic. Konej dobro, když můžeš. Konej dobro teď.“

„Co je nesnesitelné, ukončuje život, co trvá déle, je snesitelné.“

„Všechno, co se děje, se děje tak, jak má, a když to pozorně sledujete, zjistíte, že je to tak.“

„Kdykoli tě roztrpčí něčí nestoudnost, ihned se ptej sebe sama: „Cožpak je možné, aby nebyli ve světě nestoudní?“ Není to možné! Nežádej tedy nemožnosti; neboť také tento člověk je jeden z oněch nestoudných, kteří ve světě být musí.“

„I když má někdo ty nejčernější úmysly, co může udělat, pokud mu jeho chování opětuješ laskavostí?“

„Každý má sice sebe sama raději než všechny ostatní, ale svého mínění o sobě si váží méně než mínění ostatních lidí.“

„Kdo hřeší, na sobě hřeší; kdo ubližuje, sobě ubližuje, neboť sebe sama dělá špatným.“

„Dobře činit a sklízet hanu, toť úděl královský.“

„Začátky všech věcí jsou malé.“

„Změň vztah k věcem, které tě znepokojují, a budeš mít od nich pokoj.“

„Co ti stojí v cestě, to je její součástí.“

„Vyhlaď domněnky, zadrž chtíče, udus žádosti a rozumu dopřej vlády nad sebou.“

„Úsilí vynaložené na každou činnost má být úměrné její skutečné ceně.“

„Přijímej vše, co přichází, i to, co je nepříjemné, neboť vše je součástí zdraví, vesmíru a božího bohatství.“

„I kdybys i zlostí pukl, přes to budou lidé stále jednat stejně.“

„Jestliže se probouzíš po ránu mrzutě, uvědom si: Procitám ke svému lidskému dílu. Mám být tedy dále rozmrzelý, jestliže se ubírám k práci, ke které jsem zrozen a pro kterou jsem byl do vesmíru uveden? Či snad jsem určen k tomu, abych si hověl na teplém loži?“

„Nikdy nezapomínej na to, že jsi jen malou částí v celém velkém vesmíru“

„Každý den prožívat, jako by byl tvůj poslední, bez prudkých vzruchů, bez otupělosti a bez přetvářky - to je znak dokonalé povahy.“