Marcus Aurelius: Citáty o životě (strana 2)

„Umění žít má více společného s uměním zápasnickým než tanečním, totiž v tom smyslu, že musíš stát pohotově a nekolísavě tváří v tvář úderům i nepředvídaným.“

„Cílem života není být na straně většiny, ale uniknout tomu, aby jsme se ocitli v řadách šílených.“

„Nechovej se, jako kdyby ti bylo předurčeno žít na věky a nečekej na nic. Konej dobro, když můžeš. Konej dobro teď.“

„Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.“

„Umění života je něco mezi tancem a soubojem, protože musíš být stále připravený ustát nečekané útoky.“

„Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh, náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.“

„Co je nesnesitelné, ukončuje život, co trvá déle, je snesitelné.“

„Po své vůli můžeš prožít život v plné duševní pohodě, i kdyby ti všichni spílali a i kdyby divoká zvěř sápala bědné údy tvé tělesné schránky. Neboť co překáží při tom všem tvé duši zachovat klid, správně posuzovat okolnosti a pohotově užívat nabízejících se příležitostí?“

„Konáš-li svou denní povinnost podle příkazů správného rozumu - horlivě, neoblomně, v dobré vůli a nikdy jen jako něco vedlejšího, a uchováváš-li ono své božstvo v ryzí čistotě, jako bys je měl vrátit už teď, slučuješ-li to obojí, aniž co dále očekáváš nebo se čeho bojíš, nýbrž setrváváš na konání přítomné povinnosti ve shodě s přírodou a na statečné pravdivosti v každém slově i výroku, pak budeš v životě šťasten. A vůbec nikdo tomu nemůže zabránit.“

„Ať se setkáš s kýmkoliv, hned si polož otázku: jaké asi zásady o dobru a zlu má tento člověk? Má-li totiž o rozkoši a bolesti a jejich příčinách, o slávě a neslávě, o smrti a životě takové a takové zásady, pak se mi nebude zdát podivné nebo zvláštní, jedná-li právě tak a tak, a budu mít na paměti, že takto jednat musí.“