Massimo d'Azeglio či Massimo Taparelli, markýz d'Azeglio byl italský spisovatel, liberální politik a malíř. Král Viktor Emanuel II. ho jmenoval v roce 1849 premiérem Sardinského království, na této pozici d'Azeglio zůstal do roku 1852. Prosazoval sjednocení Itálie a liberální reformy.
Ve svých historických prózách byl následníkem Alessandra Manzoniho, jehož dceru si vzal za manželku. Jako malíř byl ovlivněn romantismem, maloval historické a žánrové scény i krajiny.
Osoba Massimo d'Azeglio ve Wikicitátech
Wikipedia
„Pravé kořínky budoucího člověka vězí v dojmech dětství.“
Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 39]
