Maxmilián Kolbe: Populární citáty (strana 4)

„Mysli, mysli, mysli na to často: „Kvůli čemu jsi sem přišel?“ Proto, abys sebe a ty druhé (mnoho druhých) spasil. „Kým jsi?“ Řeholníkem, homo Dei (člověkem Božím), přítelem Pána Ježíše.“

„Horlivostí vynahrazuj ztracený čas.“

„Žádná modlitba není pronesena naprázdno…, protože jestli nedostaneme to, o co prosíme, určitě dostaneme něco jiného.“

„Vzorec svatosti: v = V. Malé v je moje vůle. Velké V je Boží vůle.“

„Každou chvíli buď lepším.“

„Pro co se nyní nerozhodneš, to nikdy nedokážeš.“

„Doporučení o způsobu rozhovoru s Ježíšem v době návštěvy: Říkejme Mu, že ho milujeme. Můžeme se Ho ptát, co od nás očekává, jaká Jsou jeho přání. Potom je také možné Ježíše prosit o něco pro sebe nebo pro druhé. Můžeme s Ježíšem mluvit jako bratr s bratrem, jako přítel s přítelem, a dokonce ještě lépe, protože se stává, že lidé nám nemohou rozumět, zatímco Ježíš rozumí každému z nás.“

„Mysli, mysli, mysli na to často: „Kvůli čemu jsi sem přišel?“ Proto, abys sebe a ty druhé (mnoho druhých) spasil. „Kým jsi?““

„Nauč se vidět Pána Ježíše v bližních a přijmi od nich všechno jako dané od Něho; služ jim jako Pánu Ježíši a budeš zažívat pokoj.“

„Obdržíš pouze to, o co jsi prosil.“

„…Ať nám každý pád, třeba i ten nejtěžší a stále se opakující, vždycky poslouží jako stupeň k vyšší dokonalosti. Jen kvůli tomu totiž Neposkvrněná připouští pád, aby nás uzdravila ze sebelásky a z pýchy, aby nás přivedla k pokoře a učinila nás způsobilejšími pro přijetí Božích milostí.“

„Prozřetelnost Boží ti dala tvé rodiče. Na tom místě a v tom čase, v těch okolnostech, ve kterých můžeš nejlépe směřovat ke spáse.“

„Největším nepřítelem lásky Boží je sebeláska.“

„Géniem nemůže být každý, ale cesta ke svatosti je otevřená všem. Génius může přinést lidstvu užitek, ale často i způsobit škodu. Světec kráčí světem podle Ježíšova příkladu a koná vždy dobro. Kam přijde, tam rozsévá pravdu a štěstí.“

„Čím více náležíme Kristu, tím snadněji se můžeme obracet na Otce.“

„Nerozlučnými druhy chudoby jsou pohrdání a bolest.“

„U apoštola je nejdůležitější láska. Láska ne proto, že je bližní sympatický, prospěšný, bohatý, vlivný a třeba jen vděčný. To jsou příliš nízké důvody… Pravá láska se povznáší nad stvoření a tone v Bohu. V Něm, pro Něho a skrze Něho miluje všechny: dobré i zlé, přátele i nepřátele. Ke všem vztahuje milující dlaň, za všechny se modlí, za všechny trpí, všem přeje dobro, touží po štěstí pro všechny, neboť tak chce Bůh! Kdo právě z takovéto lásky koná vše, co jen je v jeho silách, aby Bohu skrze Neposkvrněnou získal, osvobodil z okovů zla a obšťastnil co nejvíce duší, ten bude slavit vítězství.“

„K lásce není možné někoho přinutit. Pouze láska sama vzbuzuje protilásku. Takovým způsobem chtěl Bůh získat srdce člověka.“

„Strašné je, když se někdo nebojí Boha a hřeší tak, jako by Boha nebylo.“