Milan Kundera: Populární citáty (strana 2)

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, to jest že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho pouhou přítomnost.“

„… naše já je jen pouhé zdání, neuchopitelné, nepopsatelné, mlhavé, zatímco jediná skutečnost, až příliš lehce uchopitelná a popsatelná, je náš obraz v očích jiných. A nejhorší je, že nejsi jeho pánem. Nejdřív se ho snažíš sám malovat, pak ho chceš aspoň ovlivňovat a kontrolovat, ale marně…“

„Být absolutně moderní… svět povrchnosti, pohodlí, obchodu, reklamy, blbé masové kultury, která mlátí lidem do hlav svá melodramata, svět konvencí.“

„Člověk žije všechno hned napoprvé a bez přípravy.“

„Ráda chodila po ulici s knihou pod paží. Měla pro ni stejný význam jako elegantní hůl pro gentlemana před sto lety. To ji odlišovalo od ostatních.“

„Řecké slovo pro "návrat" je nostos. Algos znamená "utrpení". Nostalgia je tedy utrpení způsobeno neutuchající touhou po návratu.“

„Ale když silní byli příliš slabí, aby zranili slabé, slabí museli být dostatečně silní na to, aby odešli.“

„[...] Jakékoliv potlačování názorů, ba i násilné potlačování nesprávných názorů, směřuje ve svých důsledcích proti pravdě, protože pravdy je možno dosíci jen v dialogu názorů, které jsou rovnopravné a svobodné. Jakýkoliv zásah do svobody myšlenek a slov, ať už technologie i pojmenování takové cenzury je sebediskrétnější, je ve dvacátém století skandálem a pro naši rozbíhající se literaturu okovem.“

„Psi jsou naším spojením s rájem. Neznají zlo, žárlivost ani nespokojenost. Sedět se psem na stráni za nádherného odpoledne znamená vrátit se do ráje, kde nicnedělání nebylo nudné - znamenalo klid.“

„Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko, že uniká našemu zraku), záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.“

„Jestli se setkáš s nenávistí, jestli tě obviní, nechají padnout, můžeš od lidí, kteří tě znají,
očekávat jednu ze dvou reakcí – někteří se k smečce připojí, druzí budou velice nenápadně
předstírat, že nic nevědí, nic neslyší, takže se můžeš klidně dál s nimi vidět a mluvit s nimi. Ta druhá kategorie, ohleduplná a taktní, to jsou tvoji přátelé.“

„A já také vím, že kdybych překročila tu hranici, přestala bych být sama sebou, stala bych se někým jiným, a vůbec nevím kým a děsím se toho, té strašné změny, a proto hledám lásku, zoufale hledám lásku, do níž bych mohla vejít taková, jaká dosud ještě jsem, se svými starými ideály, protože já nechci, aby se můj život rozlomil v půli, chci, aby zůstal celý od začátku do konce.“

„Člověk má velkou výhodu, že se nemůže potkat sám se sebou v mladším vydání.“

„Člověk si uvědomuje svou slabost a nechce se jí bránit, nýbrž poddat. Je opilý svou slabostí, chce být ještě slabší, chce upadnout uprostřed náměstí, přede všemi, chce být dole a ještě níž než dole.“

„Žádné počínání není samo o sobě dohré ani zlé. Teprve jeho místo v řádu činí je dobrým či zlým.“

„Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík”“

„Co to vlastně znamená být užitečný? Suma užitečnosti všech lidí všech dob je plně obsažena ve světe takovém, jaký dnes je. Z čehož vyplýva: není nic mravnejšího než být neužitečný.“

„Co si myslíte, že je pro člověka největší požitek? Můžete hádat, ale hádala byste špatně, protože nejste dost upřímná. To není výtka, protože k upřímnosti je třeba sebepoznání a k sebepoznání je zapotřebí věku.“