Milan Kundera: Populární citáty (strana 3)

„Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík”“

„Co to vlastně znamená být užitečný? Suma užitečnosti všech lidí všech dob je plně obsažena ve světe takovém, jaký dnes je. Z čehož vyplýva: není nic mravnejšího než být neužitečný.“

„Co si myslíte, že je pro člověka největší požitek? Můžete hádat, ale hádala byste špatně, protože nejste dost upřímná. To není výtka, protože k upřímnosti je třeba sebepoznání a k sebepoznání je zapotřebí věku.“

„Román je plod lidské iluze, že můžeme pochopit druhého. Ale co víme jeden o druhém? Nic! Jediné, co můžeme učinit je podat svědectví každý sám o sobě. Všechno ostatní je překročení naší pravomoci. Všechno ostaní je lež.“

„Lidé fascinovaní myšlenkou pokroku netuší, že každá cesta dopředu je zároveň cestou ke konci a že v radostných heslech jen dál a vpřed se ozývá lascivní hlas smrti, která nás láká, abychom pospíšili“

„Jestliže můj čtenář přeskočí jednu větu mého románu, nebude mu rozumět, a přece, kde je na světě čtenář, který nepřeskočí žádný řádek. Nejsem já sám největší přeskakovač řádků a stránek?“

„Když srdce mluví, mysl shledává, že je neslušné protestovat. V oblasti kýče vládne diktatura srdce.“

„"Bude-li se každá Vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříží. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht)."“

„Chci, abys byl slabý. Stejně slabý jako já.“

„Avšak nikdo nemůže udělat s pocity nic, existují a neexistuje způsob, jak je cenzurovat. Můžeme si vyčítat nějaký čin nebo poznámku, nikoliv však pocit, jednoduše proto, že nad ním nemáme vůbec žádnou kontrolu.“

„Muži obdivují ženy, které mluví jako knihy, ale berou si ženy, které vaří jako z kuchařské knihy.“

„Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl.“

„Patří k tajemným zákonům života, že nevinní nesou vinu za viníky.“

„Jediná metafora může dát vzniknout lásce.“

„I ve hře se skrývá pro člověka nesvoboda, i hra je pro hráče pat… Ze hry není úniku; mužstvo nemůže utéci před koncem ze hřiště, šachové figurky nemohou uprchnout ze šachovnice, hranice hřiště jsou nepřekročitelné.“

„Spisovatel, který píše svůj první román, není obvykle veden promyšlenou osobní estetikou. Jeho způsob psaní je ještě mnohem spontánnější a naivnější, než jaký bude později. Dívám–li se zpět na Žert, nacházím v něm však v jádru již všechno, o co jsem usiloval ve svých pozdějších románech.“

„Středoevropské národy nejsou vítězi. Nerozlučně spjaty s evropskou historií nemohou bez ní existovat, ale jsou její jakoby odvrácenou stranou, jejími oběťmi a outsidery.“

„Životopisci neznají sexuální život svých vlastních manželek, ale myslí si, že vědí všechno o pohlavních tajemstvích Stendhala nebo Faulknera.“

„Není romanopisec, který by mi byl dražší než Robert Musil. Zemřel jednoho rána, když zvedal činky. Když já sám je zvedám, pozoruju úzskostně tep svého srdce a mám strach ze smrti, protože zemřít s činkou v ruce stejně jako muj zbožňovaný autor, to by bylo epigonství tak neuvěřitelné, tak zuřivé, tak fanatické, že by mi okamžitě zajistilo směšnou nesmrtelnost.“