Nicole Krauss citáty

strana 3

„Dveře mezi životy, které jsme mohli vést, a životy, které jsme vedli, se nám zabouchly před nosem.“

„Jsou chvíle, kdy na vás přijde jakási jasnozřivost a vy najednou prohlédnete skrz zdi do jiného rozměru, na který jste zapomněli nebo se rozhodli ho nevnímat, abyste mohli dál žít s nejrůznějšími iluzemi, díky nimž je život, zejména život s druhými, vůbec možný.“

„…. přepadl mě onen rozjařený pocit jako z jiného světa, který někdy zakouším, když vstupuji do sféry života někoho jiného, pocit (který se na chvilku jeví jako zcela reálná možnost), že změním své banální návyky a začnu žít právě takhle, pocit, který se vždycky rozplyne hned další ráno, když se probudím do starých známých neměnných kulis svého vlastního života.“

““Once upon a time, there was a boy. He lived in a village that no longer exists, in a house that no longer exists, on the edge of a field that no longer exists, where everything was discovered, and everything was possible. A stick could be a sword, a pebble could be a diamond, a tree, a castle. Once upon a time, there was a boy who lived in a house across the field, from a girl who no longer exists. They made up a thousand games. She was queen and he was king. In the autumn light her hair shone like a crown. They collected the world in small handfuls, and when the sky grew dark, and they parted with leaves in their hair.”

“Sometimes I forget that the world is not on the same schedule as I. That everything is not dying, or that if it is dying it will return to life, what with a little sun and the usual encouragement.”

“All I want is not to die on a day when I went unseen.”

“These things were lost to oblivion like so much about so many who are born and die without anyone ever taking the time to write it all down.”