Ray Bradbury citáty

strana 10

„Je mi sedmnáct a jsem blázen. Můj strýc říká, že tyto dvě věci jdou spolu ruku v ruce. Když se tě lidé ptají na tvůj věk, vždycky řekni, že je ti sedmnáct a že jsi blázen.“

„Bez knihovny nemáte civilizaci.“

„Žít v riziku znamená skočit z útesu a cestou dolů si vybudovat křídla.“

„Jděte na okraj útesu a skočte z něj. Cestou dolů si vytvořte křídla.“

„Musíte zůstat opilí psaním, aby vás realita nemohla zničit.“

„Nevěřím v antropomorfního Boha. … Mám čtyři dcery a osm vnoučat. Moje duše v nich žije. To je nesmrtelnost. To je jediná nesmrtelnost, na které mi záleží.“

„Musí ti být jasné, že náš civilizovaný svět je tak rozlehlý, že si nemůžeme dovolit, aby menšiny byly nespokojené a neklidné. Zeptej se sám sebe, čeho u nás chceme dosáhnout především? Lidé chtějí být šťastní, není to tak? Neslyšels to celý život? Chci být šťastný, říkají lidé. No, a nejsou? Copak je pořád něčím nezaměstnáváme, neposkytujeme jim dost zábavy? Vždyť pro to žijeme, pro nic jiného, nemám pravdu? Pro požitek, pro příjemné vzrušení. A musíš připustit, že naše kultura nás tímhle přímo zahrnuje.“

„Jsou horší zločiny, než pálení knih. Daleko horší je je nečíst.“

„Někdy je prostě nejlepší skočit - a křídla si nechat narůst až ve vzduchu.“

„Musíte věřit. I když je všechno v háji, musíte pořád ještě doufat, že se něco stane.“

„Kdybych si mohl vybrat den svých narozenin, přál bych si, aby to byl Halloween.“

„Většina z nás se nemůže toulat sem a tam, hovořit s kdekým, poznat všechna města na světě. Na to nemáme čas, ani peníze, ani dost přátel. Věci, které hledáte, Montagu, na světě jsou, ale jediný prostředek, který s devadesáti devíti procenty těch věcí seznámí průměrného človíčka, jsou knihy.“

„Naprostá dokonalost vede k totální prázdnotě.“

„Umění nám může pomoci s primitivními potřebami, může nás vést opatrnou, vytrvalou, podivnou, uklidňující i oživující cestou ke sladkému rozumu. Ale rozum nás, můj bože, nemůže vést k vášni. On cestu nezná.“

„Zůstáváme spolu, ale navzájem si nevěříme. Není to definice manželství?“

„Vypisuj pro lidi soutěže, ve kterých dostanou cenu za to,že se naučí zpaměti populární šlágr nebo hlavní města různých států, nebo kolik tun obilí sklidili loni v Iowě. Namačkej do nich plno údajů, které nejsou nebezpečné, zahlť je tolika fakty, až se budou cítit přecpaní a budou mít dojem,že úplně srší vědomostmi. Potom se jim bude zdát,že myslí.“

„Literatura se musí vyrovnat své době - nebo je navždy ztracena.“

„Napište krátkou povídku každý týden. Není možné napsat 52 špatných povídek v řadě.“

„Šílenství je relativní. Záleží na tom, kdo má koho uvězněného v jaké kleci.“

„Lidské myšlení běží šíleným tempem - nebo se pokorně sune ve strojích tvořených člověkem.“

„„V knihách musí něco být. Něco, co si nedovedeme představit, když kvůli tomu zůstane žena v hořícím domě, něco v nich musí být. Jen tak pro nic za nic by tam člověk nezůstal.“
„Neměla rozum.“
„Měla zrovna takový rozum jako ty nebo já, možná lepší, a my jsme ji spálili.““

„Když vám někdo řekne, abyste něco dělali pro prachy, pošlete ho k čertu.“

„Ne všechno, co je pravdivé, je správné.“

„Máme všechno, co potřebujeme ke štěstí, ale šťastní nejsme. Něco nám chybí. Pátral jsem po tom. Jediná věc, o které jsem věděl, že schází určitě, byly knihy, které jsem deset let pálil. Tak jsme si myslel, že by nám knihy mohly pomoct.“

„Včely mají vůni, víte. A pokud ne, měly by, protože jejich nohy jsou zaprášené kořením z milionu květin.“

„Než jsem se rozhodl být spisovatelem, rozhodl jsem se být kouzelníkem.“

„Máme vše, co potřebujeme, abychom byli šťastní, ale nejsme šťastní. Něco chybí.“

„Tolik času bylo při této bolesti promarněno.“

„Jsem ironický. Nepřerušujte muže uprostřed ironie, není to zdvořilý.“

„Vědecké poznatky jsou pro mě základnou, ze které mohu odletět do vesmíru, kdykoli se mi zachce.“

„Dopuštím se malé ironie. A není slušné někoho přerušovat, zrovna když se dopouští malé ironie. No tak!“

„Před 43 lety jsem předvídal politickou korektnost.“

„Selžete, jen pouze pokud přestanete psát.“

„Naše je kultura a čas nesmírně bohatý jak na odpadky, tak i poklady.“

„Nejlepší vědec je otevřený zkušenostem a začíná romantikou - myšlenkou, že je možné cokoli.“

„Chci jen, aby někdo slyšel, co musím říct. A možná když budu mluvit dost dlouho, bude to mít smysl.“

„Radost je milost, kterou říkáme Bohu.“

„Science-fiction zažila takový úspěch a tak široké přijetí, protože mladí poznali, že fantasmagorické texty mluví nejpoctivěji a nejotevřeněji o současnosti.“

“Who are your friends? Do they believe in you? Or do they stunt your growth with ridicule and disbelief? If the latter, you haven't friends. Go find some.”

“I'm inclined to believe you need the psychiatrist.”

“Quantity produces quality. If you only write a few things, you're doomed.”

“We need not to be let alone. We need to be really bothered once in a while.”

“Summer quiet thoughts on summer quiet noons.”

“We must move into the universe. Mankind must save itself. We must escape the danger of war and politics. We must become astronauts and go out into the universe and discover the God in ourselves.”

“And then, quite suddenly, summer was over.”

“The crowd upon the cross gives anguished roar;
A moment terrible to hear.”

“Oh, God, children are children, old women are old women, and nothing in between. They can’t imagine a change they can’t see.”

“I am not a science fiction writer. I am a fantasy writer. But the label got put on me and stuck.”

“I know you've heard it a thousand times before. But it's true — hard work pays off. If you want to be good, you have to practice, practice, practice. If you don't love something, then don't do it.”

“A single face turned upward toward all Time
One flesh, one ecstasy, one peace.”

“Video games are a waste of time for men with nothing else to do. Real brains don't do that. On occasion? Sure. As relaxation? Great. But not full time— And a lot of people are doing that. And while they're doing that, I'll go ahead and write another novel.”

“More murders are committed at ninety-two degrees Fahrenheit than any other temperature. Over one hundred, it’s too hot to move. Under ninety, cool enough to survive. But right at ninety-two degrees lies the apex of irritability, everything is itches and hair and sweat and cooked pork. The brain becomes a rat rushing around a red-hot maze. The least thing, a word, a look, a sound, the drop of a hair and—irritable murder.”

“He stood very straight and thought of nothing, or at least thought of thinking nothing.”

“Don't tell me how to write my novel. Don't tell me you've got a better ending for it. I have no time for that.”

“Leave off losings, and take on winnings, Erase all mortal ends, give birth to only new beginnings,
In a billion years of morning and a billion years of sleep.”

“Kindness and intelligence are the preoccupations of age. Being cruel and thoughtless is far more fascinating when you’re twenty.”

“I believe,” said the first lady, “that our souls are in our hands. For we do everything to the world with our hands. Sometimes I think we don’t use our hands half enough; it’s certain we don’t use our heads.”

“Is it because we're having so much fun at home we've forgotten the world? Is it because we're so rich and the rest of the world's so poor and we just don't care if they are? I've heard rumors; the world is starving, but we're well fed. Is it true, the world works hard and we play? Is that why we're hated so much?”

“In science fiction, we dream. In order to colonize in space, to rebuild our cities, which are so far out of whack, to tackle any number of problems, we must imagine the future, including the new technologies that are required.”

“THE OCTOBER COUNTRY …that country where it is always turning late in the year. That country where the hills are fog and the rivers are mist; where noons go quickly, dusks and twilights linger, and midnights stay. That country composed in the main of cellars, sub-cellars, coal-bins, closets, attics, and pantries faced away from the sun. That country whose people are autumn people, thinking only autumn thoughts. Whose people passing at night on the empty walks sound like rain…”

“Science and religion have to go hand in hand with the mystery, because there's a certain point beyond which you say, "There are no answers."”

“The rocket stood in the cold winter morning, making summer with every breath of its mighty exhausts. The rocket made climates, and summer lay for a brief moment upon the land.”

“I have something to fight for and live for; that makes me a better killer. I’ve got what amounts to a religion, now.”

““And what happened next?”
“Silence happened next. God, it was beautiful.””

“I’m not afraid. When you live as long as I’ve lived, you lose that, too. I never liked lobster in my life, and mainly because I’d never tried it. On my eightieth birthday I tried it. I can’t say I’m greatly excited over lobster still, but I have no doubt as to its taste now, and I don’t fear it. I dare say death will be a lobster, too, and I can come to terms with it.”

“Only six months ago, I discovered that, over the years, some cubby-hole editors at Ballantine Books, fearful of contaminating the young, had, bit by bit, censored some 75 separate sections from the novel. Students, reading the novel which, after all, deals with the censorship and book-burning in the future, wrote to tell me of this exquisite irony. Judy-Lynn Del Rey, one of the new Ballantine editors, is having the entire book reset and republished this summer with all the damns and hells back in place.”

“Any town, New York, Chicago, with its people, becomes improbable with distance. Just as I am improbable here, in Illinois, in a small town by a quiet lake. All of us improbable to one another because we are not present to one another.”