Sókratés: Populární citáty (strana 2)

„Člověk má být ke svému příteli takový jako sám k sobě.“

„Mnozí lidé se domnívají, že spokojenost a blaženost - a kdo by po těchto stavech netoužil! - záleží v přepychu a nádheře. Ale já se domnívám, že nepotřebovat zcela nic je božské. Potřebovat co nejméně je božskému nejbližší.“

„Pohodlný život a lehko získané požitky ani nepřinášejí tělu prospěch, jak potvrdí každý učitel tělocviku, ani nevštípí duši nějaké hodnotné vědomosti. Naproti tomu vytrvalá námaha nás připraví k ušlechtilým a dobrým činům, jak tvrdí mudrci.“

„Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“

„Kdo chce pohnout světem, ať hne nejdřív sám sebou.“

„Jediné co vím je, že nic nevím.“

„Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“

„S veselostí jde vše k vážnosti lépe.“

„Metanoeite! Změňte se! Zlepšete se, abyste byli blaženi zde na tomto světě!“

„Ten, kdo ví, co je správné, také správně činí.“

„Tělo je nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoliv, a je velmi důležité, aby tento nástroj byl dokonale připravený, ať už ho bude použito k čemukoliv.“

„Nečiň jiným, co by tě zlobilo, kdyby učinili tobě.“

„Poznání je neskonale cennější než všechny požitky světa.“

„Lidská přirozenost nemá lepšího pomocníka než lásku.“

„Některé zdi nestavíme proto, abychom se skryli před ostatními. Někdy jen potřebujeme zjistit, jestli se najde někdo, kdo je zkusí zbořit.“

„Vím, že nic nevím.“

„Musíš se snažit vyhnout se svárlivým lidem a vyhledávat lidi soudné, držet se práce, na kterou nestačíš, a nepouštět se do takové, která je nad síly a schopnosti: co děláš, hleď dělat s největší péčí a nadšením. Budeš-li takto jednat, budeš, myslím, nejmíň volán k zodpovědnosti, v nesnázích najdeš nejspíš pomoc a budeš žít bez potíží a bez nebezpečí až do vysokého věku.“

„Já jsem pro to, přátelé, abychom se napili. Je nesporné, že víno zavlažuje duši a přitom uspává každé trápení, tak jako mandragora uspává lidi, a probouzí veselou náladu, tak jako olej oživuje oheň… Když do sebe budeme lít víno v jednom kuse jako do sudu, budou brzy vratké tělo i rozum… Kdežto když nám ho budou číšníci podávat často, ale v malých pohárcích jako rosičku… stoupne nám sice také do hlavy, ale nebude to žádné násilí, spíš takové povzbuzování, které nás přivede do povznesené nálady.“

„Nemá být koráb zakotven jen jednou kotvou a život na jediné naději.“