Søren Kierkegaard: Populární citáty (strana 3)

„Zahloubá-li se člověk sám do sebe, ze všeho nejdříve objeví sklon ke zlu. --str.87“

„Láska má své kněze v básnících.“

„Víra totiž není bezprostřednost původní, nýbrž nabytá. Původní bezprostřednost je estetická. Ale víra není estetika, a je-li, pak víra nikdy nebyla, protože byla pořád. --str.71“

„Život lze pochopit pouze zpětně, žít jej však musíme dopředu.“

„Žena je stejně silná jako muž, možná ještě silnější.“

„Jen nízké povahy samy na sebe zapomínají a stávají se něčím jiným. Motýl úplně zapomene, že býval housenkou, a možná že zase zapomene, že býval motýlem, a to tak dokonale, že se třeba stane i rybou. Hlubší povahy nikdy samy na sebe nezapomenou, nestanou se ničím jiným než tím, čím vždycky bývaly.“

„Kdo miluje Boha, nepotřebuje ani slz, ani obdivu, v lásce zapomíná na utrpení, a zapomíná na něj tak dokonale, že mu na bolest nezůstane ani nejmenší vzpomínka - leda by mu ji připomněl sám Bůh. --str.104“

„Zdraví je schopnost řešit protiklady, tělesné čili fyzické.“

„Víra je div, ale přece z ní není nikdo vyloučen, neboť všechen lidský život se soustřeďuje ve vášni, a víra je vášeň.“

„Bůh požaduje absolutní lásku. --str.63“

„Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. --str.41“

„Mlčení jsou nástrahy ďáblovy; čím více se mlčí, tím strašnější je démon; ale mčení je také společná dohoda mezi božstvem a jedincem. --str.76“

„Těžké je nalézt toho, komu bychom se mohli oddat, ale nevýslovně těžší je nemoci se oddat. --str.89“

„Zato ten, kdo umí bytostně mluvit, protože umí mlčet, nebude mít k mluvení rozmanité náměty, jen to Jedno, a najde si čas k mluvení a čas k mlčení.“

„Vírou se ničeho nevzdávám, naopak vírou všechno získávám, a to ve smyslu slov, že ten, kdo má víru jako zrno hořčičné, může i hory přenášet. --str.42“

„Mé věčné vědomí je má láska k Bohu a ta je mi nade vše. --str.42“

„V duchovním smyslu je možné všechno, ale ve světě konečném jsou mnohé věci nemožné. --str.38“

„Je-li nám víra vším, tj. tím, čím být má, pak, myslím, o ní můžeme hovořit bez nebezpečí v této době, jež sotva víru přehání. Jenom vírou, nikoli vraždou, se Abrahámovi můžeme podobat. --str.27“

„Etika je obecno, a jako taková tedy božská. Můžeme proto právem říci, že každá povinnost je vlastně povinností k Bohu.“