Tomáš Garrigue Masaryk: Populární citáty (strana 4)

„Láska pravá spočívá na naději.“

„Láska musí být soustředěna. Milovat všechny stejně nelze.“

„Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.“

„Zvyk se odklidí zase jen zvykem.“

„Já nestojím proti náboženství, nýbrž proti náboženství zvrhlému, které potřebuje politiky, aby jej hájili.“

„Láska je klecí, v které umírá se za štěstí.“

„Člověk, lopotíc se od rána do večera v továrně, v pisárně, při knize - ten není nebezpečný! Nebezpečí začíná, když práce není, a začíná u bohatých.“

„Nerozčilujme se otázkami hospodářskými a politickými – problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž především mravní.“

„Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila; lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.“

„Nic není velké, co není pravdivé.“

„Člověčenstvo je organizace z národů, ne ze států, stát je něco umělého, historického, národ je něco přirozeného.“

„Angličané a Američané říkají: miluj mě trochu, ale dlouho.“

„Zdraví - zdravý duch a zdravé tělo - to je nakonec cílem vší politiky a administrace.“

„Kdo nedovede číst mezi řádky, vůbec nepochopí knihy.“

„V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.“

„Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialismus a zřídka pro marxismus.“

„Popravy jsou ty nejďábelštější druhy zabití, poněvadž je schvalují lidé vládnoucí - s úplným klidem a rozmyslem, s dostatečnou lhůtou pro udělení milostí, pod ochranou bodáků. Jsou to nejsurovnější zbytky středověké inkvizice.“

„Je-li duše moje nesmrtelná, je nesmrtelná už v tomto životě, ne až po smrti, již teď, v tomto, v každém okamžiku a já jsem povinen zachovat ji čistou a zdokonalit ji v sobě všemi přívlastky dobra, vědění a umění, nic neodkládat pro nějakou věčnost vzdálenou.“

„Veliké zlo je, že žijeme v myšlence, co řekne o mě soused. Ale o to běží, mít svůj úsudek, svoji osobnost, individualitu. Odhodlejme se být svými! Nežijme na cizí účet, na cizí svědomí.“