„Příliš jsem miloval radost. A když Bůh rozdílel smutek, úmyslně jsem přišel pozdě. Bál jsem se ho. Teď je můj smutek bez břehů a bez hranic.“Václav Prokůpek
„Psal jsem o Vás, koníčci moji, jako o lidech, vždyť Vaše osudy jsou jim tolik podobné.“Václav Prokůpek