Vratislav Brabenec je český hudebník a literát.
Hraje na altsaxofon, basklarinet, klarinet a zpívá. Je znám především z klasické sestavy hudební skupiny The Plastic People of the Universe, jíž byl členem v letech 1972–1982 a 1997–2015. Rovněž je autorem mnoha textů skupiny, zejména z alb Co znamená vésti koně a Maska za maskou, úpravy textů ze Starého a Nového zákona pro program Pašijové hry velikonoční a úpravy textů Ladislava Klímy k programu Jak bude po smrti. Roku 1976 byl spolu s ostatními členy PPU z politických důvodů zatčen a vězněn , po propuštění podepsal Chartu 77. Roku 1982 byl Státní bezpečností donucen emigrovat do Kanady, kde se živil jako zahradní architekt. Z Kanady se vrátil roku 1997 a znovu připojil se ke skupině.
Je autorem libreta k opeře Vlaková opera, kterou složil Michal Nejtek.
Rovněž byl členem další undergroundové skupiny Sen noci svatojánské band. Hrál i s freejazovou kapele Jazz Khonspiracy, v níž kromě něj působili Michal Hrubý , Petr Tichý a Jan Schneider .
Ondřej Bezr z Mladé Fronty DNES charakterizoval Brabence takto: „mimořádně charismatická osobnost, která s patosem starozákonního proroka a zároveň drsností "vykaleného" rockera [...] deklamuje vlastní obvykle biblicky inspirované texty.“
V roce 2012 podpořil požadavek na propuštění členek ruské punkové skupiny Pussy Riot. Tři členky skupiny byly za údajné výtržnictví, kterého se měly dopustit hraním písně, odsouzeny k nepodmíněným trestům odnětí svobody – stejně jako Brabenec o 36 let dříve.
Roku 2013 hrál roli hospodského v pohádkovém filmu Kovář z Podlesí. Rovněž daboval postavu draka. Následujícího roku hrál jednu z hlavních rolí ve snímku Odborný dohled nad východem Slunce.
V roce 2014 o něm režisér Miroslav Janek natočil dokumentární film Evangelium podle Brabence.
✵
28. duben 1943
