„Jak jsem se za ta léta na vlastní oči přesvědčila, milovat a být milován je něco zvláštního. Mnozí to berou jako samozřejmost, myslí si, že to v nějaké podobě zažil každý. Odvážím se tvrdit, že to tak není. Já v tom vidím obrovský dar. Bohatství. Je tolik lidí, kteří to nikdy nezažili. Není to něco, co najdete na každém rohu. Je to jako výhra v loterii. Stane se z tebe milinonářka. A i když ty peníze jednou dojdou, může ti snad někdo vzít to, co jsi zažila? Může tě snad někdo nařknout, že jsi měla mizerný život? Samozřejmě že ne, vždyť jsi byla milionářka. A něco takového je láska. Přestože Rucio zemřel, přestože možná zůstanu sama až do konce svých dní, důležité je, že to, co jsem cítila, mě už navždy změnilo. Jakmile jsem tohle pochopila, moje úzkost zmizela. A s ní i všechno, co ji provází, všechny její nepříjemné společnice, o které není co stát.“

Diez mujeres