„Dobré srdce je vždy měkké, ale ne každé měkké srdce je dobré.“

— Friedrich Von Bodenstedt

Friedrich Von Bodenstedt foto
Friedrich Von Bodenstedt7
německý autor 1819 - 1892
Reklama

Podobné citáty

 Šalamoun foto

„Řeč měkká odvracuje hněv, ale řeč vzpurná vzbuzuje prchlivost.“

—  Šalamoun izraelský král a syn Davida -1011 - -931 př. n. l.

Citát „Co je tvrdší než kámen, a co měkčí než voda? Přece se měkkou vodou rozruší i tvrdost skal.“
Publius Ovidius Naso foto
Reklama
William Butler Yeats foto

„Ale já, jsa nuzák, mám jen své sny. Rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy. Našlapuj měkce, neboť šlapeš po mých snech.“

— William Butler Yeats irský básník 1865 - 1939
překlad "But I being poor, have only my dreams, I have spread my dreams under your feet, tread softly because you tread on my dreams" - z filmu Equilibrium

Hermann Hesse foto
 Ptahhotep foto
Napoleon Bonaparte foto

„Krásná žena se líbí oku, dobrá srdci.“

— Napoleon Bonaparte francouzský panovník, vojenský a politický vůdce 1769 - 1821

Stephen King foto

„Změna je stejně dobrá jako odpočinek.“

— Stephen King americký spisovatel 1947
Srdce v Atlantidě

 Dalajláma foto
Reklama
Marie von Ebner-Eschenbach foto
Paul Cézanne foto
François de La  Rochefoucauld foto
Reklama
Joseph Roux foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

— Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Auguste Comte foto
Francis Bacon foto
Další