„Publikace za rok 1921. 456. La misio de la čechoslovaka nacio. Nova Europo I. 2. […] Ve vlastním nákladu. […] 471. Setba č. 30. přeložena do esperanta od Zdenky Kubíkové: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo. […] Na Slovensku. […] 473. Kurs esperantský. 12./7. Podbrezová. Závod. hostinec. […] 477. Kurs esperantský. 13./7. Tamtéž. […] 483. Kurs esperanta. Tamtéž. […] 487. Kurs esperanta. 17./7. U Brezna v horách pod Holým vrchem. […] 489. Kurs esperanta. Tamtéž.“

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 387–393, Roku 1921]

Alexandr Sommer Batěk foto
Alexandr Sommer Batěk23
český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Podobné citáty

Toni Sailer foto

„Platonická láska je jako kurs lyžování nasucho.“

—  Toni Sailer rakouský alpský lyžař a herec 1935 - 2009

Valtr Komárek foto

„Reálný kurs koruny k DM je tak 2 až 3 koruny.“

—  Valtr Komárek český ekonom a politik 1930 - 2013

leden 1990

Alexandr Sommer Batěk foto

„[Přednášky konané r. 1920. …] 331. O esperantu. 5./12. Průmyslová škola. […] 333. Dějiny esperanta. 12./12. Průmyslová škola.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 320, Roku 1920]

Woody Allen foto

„Prošel jsem kursem rychločtení a přečetl Vojnu a Mír za dvacet minut. Je to něco o Rusku.“

—  Woody Allen americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník 1935

„Esperantisti, to je sekta. Dokládá to už způsob, jakým o sobě mluví – oni neříkají naše esperanto, ale naše svaté esperanto. To mě trochu děsilo.“

—  Pavel Vondruška český dirigent, esperantista a herec 1925 - 2011

Zdroj: [Pavel Vondruška: Jsem jenom zvědavý a pilný, Divadelní noviny, 2007-04-28, 2014-06-18, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=13418]

Jean Cocteau foto

„Smích je esperanto. Nepochybuji, že s jeho pomocí by byla babylonská věž dostavěna.“

—  Jean Cocteau francouzský básník, prozaik, dramatik, návrhář, boxerský manažer a filmař 1889 - 1963

Alexandr Sommer Batěk foto

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

George Soros foto

„Esperanto byl pro mne velmi užitečný jazyk, protože ať jste se dostali kamkoliv, vždycky jste tam našli někoho, s kým jste si mohli pohovořit.“

—  George Soros maďarsko-americký průmyslník, investor a filantrop 1930

Zdroj: Alison Leigh Cowan: How Do You Say ‘Billionaire’ in Esperanto? In The New York Times, 2010-12-16 http://cityroom.blogs.nytimes.com/2010/12/16/how-do-you-say-billionaire-in-esperanto/

Son-mjong Mun foto
Alexandr Sommer Batěk foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Alexandr Sommer Batěk foto

„Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do Říčan, kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 207, Roku 1910]

Robert Ervin Howard foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

Miguel Delibes foto

„I když jsem žil až do roku 2000, spisovatel Miguel Delibes zemřel v Madridu 21. 5. 1998 na operačním stole kliniky La Luz. V tom to je, poslední literární roky mu byly k ničemu.“

—  Miguel Delibes španělský spisovatel 1920 - 2010

vlastní epitaf
Zdroj: [Tkáčová, Anna, Delibes, Miguel (nekrolog), iliteratura.cz, 2010-03-23, 2011-03-13, http://www.iliteratura.cz/Clanek/26107/delibes-miguel-nekrolog]

Alexandr Sommer Batěk foto

„V Podbrezové měl jsem celkem 26 vystoupení, z čehož bylo 8 dětských představení loutkových a besídek, 5 hodin vyučování esperantu a 13 přednášek pro dospělé. Nedosáhl-li jsem výsledku takového, jaký jsem si sliboval, dosáhl jsem aspoň toho, že na jedné straně jsem vzbudil zvědavost a rozprodav při přednáškách hojně svých spisů, mohu se nadíti, že mnohý z mých posluchačů, leckterý ten sešitek si přečte a promyslí.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 339, Roku 1921]

Alexandr Sommer Batěk foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“

x