„Nechci rovnat básníky podle velikosti. A zvlášť v Magorově případě se mi ani nechce zůstat u toho, že byl básník. On byl především osobnost, člověk, který měl dar: spojovat lidi, vytvářet a tmelit komunitu. Byl nekonformní, bezprostřední a vnitřně svobodný. Byl nefalšovaným rabiátem, ale spolu s tím si uměl podržet i něhu. Přirozeně nepokorný – zároveň ctil pokoru a toužil po ní. Nedovedu si představit nikoho jiného, kdo by si mohl dovolit všem bez rozdílu tykat. Nebo recitovat básně své či cizí kdekoli a pro kohokoli, na ulici, v hospodě, v tom nejzazším koutě.“

Zdroj: [Jan Štolba: Ivan Martin Jirous byl rabiát, který si uchoval něhu, art.ihned.cz, 2011-11-19, 2014-01-01, http://art.ihned.cz/c1-53721250-jan-stolba-ivan-martin-jirous-byl-rabiat-ktery-si-uchoval-nehu]