Citáty uživatelů

„Učili nás, že když se dva mají rádi, musí to jít. Nikdo nás neučil, že láska bez prostoru se mění v bolest.“

„Čekání není trpělivost. Je to pomalé odkládání sebe sama.“

„Pravda je vidět v chování. Lež se vždycky schová za hezká slova a sliby „někdy“.“

„Mozek se rád vrací k tomu, co už jednou bolelo méně než samota. A tak nás učí zůstávat i tam, kde se už dávno nehýbeme.“

„To, co často drží vztah při životě, není intuice, ale naděje, která se bojí odejít.“

„Někdy není problém v tom, že se dva nemají rádi. Ale v tom, že pro sebe nemají místo, kde by spolu mohli skutečně žít.“

„Nejsilnější forma moci není donutit ostatní.
Nejsilnější forma moci je nebýt donucen ostatními.“

„Někdy jde jen o vnitřní chaos, emoční explozi a křehkost člověka, který se snaží přežít vlastní hlavu.“

„Někdy máš v sobě tak mnoho podnětů, emocí a myšlenek, že už nelze nic filtrovat.“

„Někdy už je člověk tak zranitelný, až do morku kostí, že má sám zmatek v tom, zda láska umí být klidná, nebo je vždycky jen intenzivní, bolavá a posedlá. Přeje si přítomnost a potřebu blízkosti, ale zároveň má strach, stud a obranné reakce.“

„Někdy nejde o svět kolem, ale o chaos uvnitř. O tichou explozi emocí a křehkost člověka, který se každý den učí přežít vlastní mysl.“

„Jsou chvíle, kdy je toho v tobě tolik, že se všechno slije do jednoho šumu. Myšlenky, emoce i podněty přestanou mít hranice a hlava už neumí rozlišit, co pustit dovnitř a co nechat odejít.“

„Někdy je člověk obnažený až na kost, zmatený v tom, jestli láska dokáže být tichá a bezpečná, nebo jestli vždycky bolí, pálí a svazuje. Touží po blízkosti, ale zároveň couvá – ze strachu, studu a instinktu bránit se dalším ranám.“

„Někdy jednoduše člověk svádí boj se sebou samým. Je to vnitřní rozpor mezi tím, kým člověk je, kým by měl být, a kým se cítí být.“

„Někdy jednoduše člověk svádí boj mezi tím, kým člověk je, kým by měl být, a kým se cítí být.“

„Při střetu civilizací vždy vítězí - dle zákona času a evoluce - ta, jež přináší pokrok. Vítězství úpadkové a "historicky prošlé" civilizace, by totiž bylo popřením obou jmenovaných vesmírných zákonů, které jsou vůči jakýmkoliv lidským snahám - zcela imunní.“

„Za oknem slyším výt dítě.
Otevřu dveře, rozběhnu se —
okolí potichne,
jako při skoku do spletené sítě.“

„Sirény na útesech stojí,
pod nohama klidná voda.
Dokud neuslyšíš dětský křik,
a temnota se ti ukáže znova.“

„Odpor je těžký, plný strachu a naděje. Je to odvaha, spojení a volba. Smrt v tomto smyslu není konec – je symbolem osvobození, ne smrt těla, ale smrt principu útlaku.“