Citáty z knihy

Dvojité dno

„Stav ducha vždy je záhadný/ ubývá slov, přibývá čárek…/ Dušičky jsou už za dva dny/ a já pro tebe nemám dárek“

„Chybíš mi…Ano, ty / dům plný prázdnoty/ plný mých povzdechů/ od sklepa po střechu // Dům plný neklidu/ z něhož už nevyjdu/ až napřed nohama/ a se mnou touha má“

„Za tamtím kopcem je můj dům/ má opuštěná ulita/ napospas tmě a přeludům/ aspoň ta tma mě uvítá“

„…Dost, a už ani slov více/ nebo to skončí neštěstím/ jediná možnost – rozejít se!/ teď akorát mít ještě s kým“

„Vpíjím se do své tmy očima rudýma/ noc říká, že je den? Znám lepší lhářku…/ ta ale odešla… Nechápu kudyma/ vždyť nemám dveře! Jen čtyři zdi nářků“

„Nebudu sprostý, budu vlídný/ a nesnížím se k neviau hovad/ - čekám tvůj dopis (už dva týdny…)/ abych jej mohl ignorovat“

„To je moje abeceda/ že přichází hned po „A“,, Zet“/ když jsem se k prvním krůčkům zvedal/ už jsem se učil odcházet“

„Umírat pro lásku, nebo žít pro zradu… /zkusme to naopak – potmě a odzadu! / Nesmíš se ohlížet (viz žena Lotova)/ kdybys mě viděla, byla bys hotová“

„„A o co se to jako snažíš“ sykla
čímž uhasila ten náš Požár těl…
no, nevím, na co dosud byla zvyklá
svlíknout i ji jsem ale možná měl“

„Přijdu hned! – Schoval jsem v kapse jed na krysy/ a cestou z hajzlu pak kradmo tě vočíh… / - bůh se mnou ještě má úmysly jakýsi! / a pěkně ďábelský, jak čtu v tvejch očích…“