Citáty z knihy

Zlodějka knih

„Jedna byla zlodějka knih.
Ten druhý kradl oblohu.“

„Často si přeju, aby to vzalo konec, Liesel, ale ty pak uděláš něco… já nevím, třeba sejdeš po schodech do sklepa se sněhulákem v rukou.“

„Má vlasy jako peří.“

„Měla narozeniny, ale dárek dala ona mě.“

„Ticho není klid ani pokoj, a není ani mír.“

„Byly tam hvězdy," odpověděl. "Pálily mě z nich oči.“

„Následkem toho nacházím znova a znova lidi v jejich nejlepší i nejhorší podobě. Vidím jejich ošklivost i jejich krásu, a divím se, jak může mít tatáž věc obojí tvář.“

„„Nepotřebujete pomoct, pane Hubermanne?“ „ Ne ne, jen hrajte dál pane Steinere.“ Pane Steinere. Lieselina tátu jste prostě museli mít rádi.“

„To moje srdce je unavené. Třináctileté srdce by si tak připadat nemělo.“

„Lidské dítě, občas o tolik bystřejší než otupěle uvážlivý dospělý.“

„Přes okno v Himmelstrasse mi hvězdy zapálily oči.“

„Umírající kdovíproč vždycky kladou otázky, na které znají odpověď. Snad je to proto, že tak mohou umřít a nemýlit se.“

„"Podívej se na ty barvy," řekl táta. Je těžké, neoblíbit si muže, který nejenže si všímá barev, ale ještě o nich mluví.“