Starověká přísloví

strana 2

„Nepijme proto, abychom upadli, ale proto, abychom se povznesli.“

„Kdo mluví, rozsévá; kdo mlží, sklízí.“

„Hoď kámen do rybníka a tento svět už nikdy nebude takový, jaký byl.“

„Co nejlepšího může člověk mít? Vyrovnaný, spravedlivý a moudrý život žít.“

„Nekupuj dům, kupuj souseda.“

„Pokud chcete, aby byly známy vaše dobré vlastnosti, vyzdvihujte přednosti jiných lidí.“

„Když přijde hádka, zadrž svůj hněv na dně svého srdce.“

„Kdo má větší střechu, má víc sněhu na střeše.“

„Žena je budoucnost muže.“

„Můj med je tak dobrý, že bych ho vůbec neprodával, kdyby mi do něj nespadl potkan.“

„Slovo sbližuje lidi, a proto se máme snažit mluvit tak, aby nám všichni mohli rozumět a aby vše, co mluvíme, byla pravda.“

„Jazyk je jako lev: udržíš-li ho, ubrání tě; pustíš-li ho, roztrhá tě.“

„Polovina z toho, co sníme, udržuje naživu nás, druhá polovina lékaře.“

„Hloupí přemýšlí o tom, co řekl, moudrý zase o tom, co řekne.“

„Nemáš-li rád kaši, neříkej o ní, že není dobrá.“

„Ruka k ruce, a dům je vystaven, břich k břichu, a dům je zničen.“

„Žena je neštěstí. Ale nezbavuj, bože, žádný dům tohoto neštěstí.“

„Jak žít radostně? Věřme, že život nám byl dán pro radost. Přestává-li radost, hledejme, v čem jsme se zmýlili.“

„Žena je jako pes: čím více dostává po čenichu, tím je přítulnější.“