Citáty na téma malátnost

Sbírka citátů na téma malátnost.

Citáty na téma malátnost

„Dřina dodává hrdosti tomu, kdo ji vykonává. Dáš-li tuhle hrdost jen v nejmenším najevo, jsi vyřízený. Svět miluje a oslavuje jen lenochy, které čas od času napadne něco hezkého, co hned za tepla naservírují. Proč? Protože pohled na lenocha uklidňuje, protože jeho ochablost a malátnost vyvolává v tom, kdo se na něj dívá, příjemný pocit nadřazenosti, a konečně, protože lenoch dotvrzuje stupidní tradici, klišé bezstarostnosti a bohémského génia, který kašle na své nadání, mrhá jím a je tak zamotaný do svých nectností, že nemá nakonec vůbec žádnou hrdost. Nemluvě o tom, že dobrým nápadům lenochovým porozumějí lidé daleko snáz než velkému, důkladnému dílu svědomitého pracovníka.“

Jean Dutourd (1920–2011) francouzský spisovatel

O lásce, O milování, O lidech, O světě

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel

O lidech, O životě, O vlasti, O čtení

„Život ve střední Evropě nadále ovládají opatrnost a hypochondrie, které na zápaďana někdy působí jako intelektuální zádumčivost či nějaká exotická, aristokratická manýra, přičemž jde jen o nesmyslné komplikování každodenní komunikace … Slovákům (a vlastně i Maďarům) nemohoucnost, malátnost a choulostivost asi vyhovují, nic proti tomu nepodniknou a raději si budou stěžovat a naříkat, fňukat, že sice by chtěli žít jinak, ale že je třeba přihlížet k momentálním podmínkám a že vlastně bude lepší, když se nic nebude měnit.“

Peter Macsovszky (1966)

Originál: (sk) Život v strednej Európe naďalej ovládajú opatrnosť a hypochondria, ktoré na západniara zavše pôsobia ako intelektuálna zádumčivosť či dajaká exotická, aristokratická maniera, pričom ide len o nezmyselné komplikovanie každodennej komunikácie… Slovákom (a vlastne i Maďarom) nemohúcnosť, malátnosť a mľandravosť asi vyhovujú, nič proti tomu nepodniknú a radšej sa budú sťažovať a nariekať, fňukať, že síce chceli by žiť inak, ale že treba prihliadať na momentálne podmienky a že vlastne bude lepšie, keď sa nič nebude meniť.
Zdroj: [Macsovszky, Peter, iliteratura.cz, 2010-02-19, 2014-04-09, http://www.iliteratura.cz/Clanek/25889/macsovszky-peter]

O komunikaci, O životě

„Národ náš může přemožen býti přesilou, ale toho nás uchovej Bůh, aby se zahodil sám, aneb aby kdy netrpělivostí, malátností nebo zoufalostí nevčasnou zavinil stav svého bezpráví.“

František Ladislav Rieger (1818–1903) český politik a publicista

Řeč pronesená při položení základního kamene k Jungmannovu pomníku v Praze 13. 7. 1873
Zdroj: Fr. L. Rieger – Vybrané řeči a úvahy, Topič, Praha [1924], s. 95.

O bohu, O trpělivosti