„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopikniha Revoluce Jednoho srdceO síle, O vůli, O šanci, O pomoci
„Mám pocit," pravil jsem, "týkající se podélných čar života. Ve vztahu k nim musí být člověk přímý, protože jinak je jeho existence jen pouhá šaškárna, ukrývání tragédie. Musel jsem asi mít jakýsi pocit o těchto podélných čarách už v době, kdy jsem byl malý kluk, a v důsledku toho jsem chtěl vybudovat si život právě na nich. A tak jsem paličatě říkal, ne' všem přemlouvačům, jen proto, že mi ty čáry tvrdošíjně vězely v paměti, i když nikdy ne moc jasně. A poslední dobou tyhle vzrušující čáry už zase pociťuju. Když utuchne úsilí, jsou tu, jako dar. Tadyhle jsem předtím ležel na gauči a ony mě najednou proťaly, chvějivě a přímo. Pravda, láska, mír, štědrost, užitečnost, harmonie! A veškerý hluk a drhnutí, pokroucenost, žvanění, rozptýlení, námaha, nadbytečnost, to vše zmizelo jako cosi neskutečného.“Saul Bellow kniha Dobrodružství Augieho MarcheThe Adventures of Augie MarchO klucích, O pocitech, O vztazích, O pravdě
„Novináři se ptali, jak se mám s tou hladovkou, a já jim musel po pravdě vysvětlit, že bohužel vůbec nehubnu, nemám hlad a cítím se sytý, protože těmi džusy a polévkou uspokojivě pokryju svou denní potřebnou dávku kalorií. A že totéž muselo platit i pro hladovějící aktivisty z iniciativy Ne základnám!, od nichž jsem styl hladovky převzal. Takže jak ta moje, tak ta jejich hladovka je jenom humbuk, teatrální gesto a šaškárna.“Jiří X. Doležal (1965) český novinářZdroj: Hladovkářská kuchařka. Reflex 2008, čís. 26O pravdě, O hladu
