Citáty na téma soucítění

Sbírka citátů na téma soucítění, štěstí.

Štěstí

Citáty na téma soucítění

„Ryzí soucítění je založeno na jasném uznání faktu, že druzí - podobně jako my sami - chtějí štěstí a že mají právo překonat utrpení. Na tomto základě člověk získává zájem o blahobyt druhých, ať je jeho přístup jakýkoli. To je soucítění.“

Dalajláma (1935) 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce

O utrpení , O štěstí

„Soucítění je tva bolest v mem srdci.“

Titus Livius (-59–17 př. n. l.) římský historik

O bolesti , O srdci

„Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.
— Netrpělivost srdce“

Stefan Zweig (1881–1942) rakouský básník, překladatel a romanopisec

Zdroj: [Zweig, Stefan, Netrpělivost srdce, Svoboda, Praha, 1968, 169, 327]

O trpělivosti , O srdci , O utrpení , O duši

„Modlete se ke mně, bytosti žijící v době úpadku, které nemáte to štěstí setkat se s buddhy a bódhisattvy deseti směrů. Mé soucítění vás ihned ochrání.“

Padmasambhava (717–762)

O štěstí

„Pro mne se filozofie dělí na dvě části: první se zdá být bez citu a soucítění, jen rozum v ní rozvíjí své představy, druhá část je společenská a vyznačuje se láskou k člověku… právě v ní rozvíjím svou činnost.“

Michael Psellos (1018–1078) byzantský historik

Zdroj: [1996, Dějiny Byzance, Academia, 381, 80-200-0454-8]

O citech , O rozumu , O lásce

„Je třeba objektivního kritického úsilí, revize pojmů a hesel, jež lehkomyslně a nesvědomitě proti sobě se staví, je třeba poctivého a vážného úsilí o filozofickou syntézu národní myšlenky a socialismu. Hlásíme se k této práci, vyzýváme k ní i ostatní bez rozdílu stran. Ze svého hlediska přitom důrazně pravíme: přirozené, poctivé, vědecky prohloubené národní uvědomění a vlastenectví není v rozporu se socialismem, naopak: je a musí být sociální a socialistické a čím hlubší, čím poctivější vlastenectví a národovost, tím socialističtější, tím upřímnější, účinnější zájem o lidský život, právo a rozvoj těch nejčetnějších, kteří národ tvoří, těch nejslabších a nejubožejších. Stručně řečeno: tvůrčí, konstruktivní, vědecky založený socialismus, nesený opravdovým soucítěním k trpícímu člověku, k spolubližním, je nejspolehlivějším měřítkem národního cítění a uvědomění, tak jako na druhé straně oběti schopný zájem o přirozenou národní kolektivitu, o její pokrok a bezpečnost je zkušebním kamenem socialistické poctivosti.“

Václav Klofáč (1868–1942) český poslanec Českého zemského sněmu, politik a novinář

Zdroj: Pro Dělnické listy, 1. května 1914

O myšlenkách , O životě