Vyhledávání

„Samozřejmě se snažíme popírat nejistotu, v níž žijeme, ale ve svém nitru cítíme, že nemůžeme zaručit ani to, že se ráno vzbudíme… Rakovina, infarkty, mrtvice a neléčitelné neurologické nemoci mohou kdykoli postihnout kohokoliv z nás. Jestliže život je tak nevyhnutelně riskantní, proč bychom se báli riskovat, jde-li o naši kariéru nebo o náš osobní život?“

„Člověk je ovládán potřebou vidět život krásnější, než jaký je ve skutečnosti. Lidské touhy stavějí umělé světy z iluzí a člověk jim pro jejich krásu snadno uvěří jen proto, že mu poskytují chvilkovou emocionální úlevu od břemene životních strastí. Pojmout pravdivou část života je umění. To však v první řadě znamená poznat sám sebe.“

„Prožívat vděčnost neznamená balit do pozlátka všechny těžkosti, které život někdy přináší. Nejde ani o to, abychom se snažili myslet pozitivně a vyhnuli se tak nepříjemným pocitům. Život prostě je někdy těžký.
Pravá vděčnost se rodí z jemného přijetí bolesti. Přichází ve chvíli, kdy vypláčeme všechny slzy a naše srdce je nádherně prázdné.“

„V životě se pořád za něčím honíme a neužíváme si toho, co právě teď máme. Je to jako cesta do husté mlhy. Chceme být v ní, v tom místě, kde je nejhustší, ale když do ní postupně jdeme, neuvědomíme si, že už tam jsme a chceme jít ještě dál, protože někde bude určitě hustší.
Nežijeme přítomností a honíme se celý život za milníky, které si díky kvapu nedokážeme užít a vychutnat.“

„Lidé nějak nabyli dojmu, že aby mohli žít úspěšný, dobrý a správný život, musí odmítat a ovládat své lidské pudy, lidské instinkty, lidské touhy, biologii člověka, fyziologii člověka, lidské potřeby, lidské limity, lidské myšlenky, lidské emoce. To je život v neustálém sebezapření a odmítání sebe sama.“

„Přes všechen svůj blažený život jsou vladaři velmi šťastni v tom, že nemají nikoho, od koho by slyšeli pravdu, a jsou nuceni místo přátel mít lichotníky.“

„Ženy stejně jako děti jsou ovšem prazvláštní prevíti: chovají se v životě tak, jak se jim samým zlíbí, a přitom vyžadují, aby je člověk věčně jen laskal a chválil.“

„Láska je základní zákon naší podstaty a každá odchylka od něho musí vyvolat poruchu v našem tělesném životě, neboť poškodila zákon.“

„V tom je opravdová radost života: sloužit a plně se věnovat určitému cíli, být přesvědčeni o jeho velikosti. Celí se nechat strávit předtím, než nás dají do starého železa.“

„Žena - to není milenka, ale přítelkyně a družka našeho života. Musíme proto však přivyknout představě, že ji budeme milovat i ve zralém věku a i tehdy, až docela zestárne.“

„Pochválena buď radost a pochválena buď bolest. Obě jsou sestry a obě posvátné. Utvářejí svět a nadnášejí velké duchy. Jsou silou, jsou životem.“

„Láska má promíjet všechny hříchy, až na hříchy proti lásce samé. Láska má být shovívavá ke všem životům, až na ty, co jsou prožívány bez lásky. Tak chápe lásku muž.“

„Egoista napřed nazve život nemilosrdnou válkou a pak si dá co největší práci, aby vycvičil své nepřátele ve válčení. Hlásat egoismus znamená provádět altruismus.“

„Nedůvěra v život mě odpuzovala vždy, jak bych řekl, svojí nenoblesou, svým chladem, sprostotou, chytráctvím: býti podveden zdálo se mi podstatou tragické krásy.“

„Baronce von Prášil do památníčku Z vás mě duše bolí, že celý život už mám bolavý. Jednou, vy šeredo, obkročmo odletíte na kulce, co si střelím do hlavy.“

„Zvyk číst si je jediný, který není škodlivý. Přetrvá i když jiné radosti pominou. Bude tu vždy, aby vás podpořil, i když ostatní možnosti zaniknou… Zpříjemní váš čas do konce života.“

„Jak podivné konání je čtení knih! Člověk se ze své obvyklé činnosti stáhne do samoty, přestane na čas žít skutečným životem a vžívá se do jiného neskutečného.“

„Janajev prožil zajímavý, složitý a čestný život. Výrazněji než jiní členové vedení Sovětského svazu vnímal, kam Gorbačov a jeho klika zavlékají zemi.“

„Pokud vojáci běhají v dešti a větru střel, riskují své životy. Pokud chcete, aby si v takové situaci odpočinuli, je systém žen k rozptýlení nezbytný. To pochopí každý.“