Někteří lidé nedělají chyby citáty (strana 336)

„Dnes prakticky každý lídr čelí nějaké osobní protikampani, jedno zda reálné, či smyšlené.“

Iveta Radičová (1956) slovenská ministryně obrany Slovenska, ministryně práce a sociálních věcí Slovenska, členka Národní rady Slovens…

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/slovenskem-pred-volbami-cloumaji-emoce-a-lide-hledaji-pevny/r~5d25a8a4468f11ea9d020cc47ab5f122/

„Politika se dostává do ústraní, do popředí vystupuje boj o moc. A ten se řídí veřejným míněním. Politici to samozřejmě vědí, sami proto často vymýšlejí podružný problém, který pak mohou rázně vyřešit. Co na tom, že se skutečnými problémy, které tuto zemi sužují, to nemá mnoho společného.“

Iveta Radičová (1956) slovenská ministryně obrany Slovenska, ministryně práce a sociálních věcí Slovenska, členka Národní rady Slovens…

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/slovenskem-pred-volbami-cloumaji-emoce-a-lide-hledaji-pevny/r~5d25a8a4468f11ea9d020cc47ab5f122/

„Přirozeně jsem dost stydlivá, nejradši jsem zticha a zalezlá někde v koutku, není pro mě snadné se někomu otevřít. Takových je nás hodně. Bývá složité se s tím prát a vyjít ven, když víte, že nejjednodušší je se v tu chvíli uklidit, zůstat sedět doma u počítače a s ničím se nekonfrontovat.“

Jessy Lanza (1985)

https://wave.rozhlas.cz/jessy-lanza-delam-hudbu-diky-ktere-se-lide-citi-milovani-a-pochopeni-8152667

„Celý život mám pocit, že v sobě nosím nějakou zlost a ani pořádně nevím na co. Myslím, že jsem se z toho prostě musela vypsat, a teď se cítím mnohem líp.“

Jessy Lanza (1985)

https://wave.rozhlas.cz/jessy-lanza-delam-hudbu-diky-ktere-se-lide-citi-milovani-a-pochopeni-8152667

„Vztek je emoce a je důležité pochopit, k čemu slouží.“

Adam Táborský

https://wave.rozhlas.cz/rodice-i-deti-vzteklouni-nejste-horsi-lide-hnevu-je-treba-naslouchat-stejne-jako-8150533

„Pomocí hněvu dochází k aktivování obranné reakce, k vytyčení našich hranic. Dochází k pocitu ohrožení našich hodnot a v tu chvíli se spouští reakce, která nás upozorňuje, že je něco v nepořádku.“

Adam Táborský

https://wave.rozhlas.cz/rodice-i-deti-vzteklouni-nejste-horsi-lide-hnevu-je-treba-naslouchat-stejne-jako-8150533

„Posledních pár let si už téměř denně říkáme, že čeho je moc, toho je příliš.“

Jakub Kašpar

https://plus.rozhlas.cz/divociny-v-krkonosich-moc-nezbyva-je-hlavne-tam-kde-lide-nejmene-cekali-rika-8160279

„Teepee za Prahou je obsazené i v lednu, už to začíná být i zajímavý byznys.“

Petr Kotík (1942) český hudební skladatel, dirigent a flétnista

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/noc-ve-stanu-drazsi-nez-hotel-lide-si-radi-priplati-je-to-i/r~7bf614ec93d411ebb234ac1f6b220ee8/

„Nejkrásnější na světě je,když najdete někoho,komu můžete říct vše,co se vám oní hlavou.

Facebook trhá vztahy:
jako jeden pár který žil štastně. Potom si budoucí manželka
udělala Facebook, a začala si psát s nějakým mužem, a manžel si toho všiml.jednoho dne,se to všechno zhoršovalo!Manželka si brala mobil všude i dokonce na záchod!A tak se jí druhý den manžel zeptal s kým si to pořd píšeš? zeptal se jí na to hezky a slušně a ona odpověděla: s nikýmodpověděla vyděšeně! potom si manželka zapoměla svůj mobil doma a šla bez mobilu do krámu.Tak si manžel řekl: proč ne, kouknu se jí tam vždit to není špatného. řekl si. tak se kouknul a uviděl to jak si spolu píšou Lásko miláčku atd.potom manželka přišla domů,a manžel řekl tady máš ten mobil a už vím s kým si sto psala s nákým hnusným chlapem.
O týden později se rozešli a muž si našl pravou hezkou důvěřivou lásku. a žili spolu štastně až do smrti.Manželka naopak nenašla is nikoho s kým si psala ten jí taky podved a tak byla sama a uvědomila si,že udělala chybu!“

Verča_gymnast

„Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci.
Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb.
Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

Projev na slavnostním ceremoniálu udílení státních vyznamenání, Pražský hrad, 28. 10. 2009, https://www.klaus.cz/clanky/617
Zdroj: Klaus V.: Myšlenky, Institut Václava Klause, 2021, str. 48

„Když jsem onehdy spatřil obří poutač s Hannibalem Lecterem v masce na nějaké budově, řekl jsem si: 'Vida, tak ty jsi mojí matce zaplatil účet za nemocnici.“

Anthony Hopkins (1937) divadelní a televizní herec z Walesu

Já točím filmy jenom ze dvou důvodů: živí mě a baví mě. Nic hlubšího v tom nehledejte.
Zdroj: [Pragmatický vymítač Hopkins: Dělat filmy mě baví a živí, nic víc, kultura.idnes.cz, 2011-03-09, 2011-03-11, http://kultura.idnes.cz/pragmaticky-vymitac-hopkins-delat-filmy-me-bavi-a-zivi-nic-vic-puy-/filmvideo.aspx?c=A110308_195707_filmvideo_tt]

„Dějepis je ve Velké Británii povinný do 14 nebo 15 let. Británie má hodně historie a pokud máte pouze dvě hodiny týdně po omezený počet let, jednoduše to nestihnete probrat. A je to i případ politiků: spousta z nich je historicky neinformovaná. A nejen, že neví mnoho z historie. Neví ani, že by měli vědět víc.“

David Cannadine (1950)

Zdroj: [Někteří politici vůbec netuší, že by měli vědět víc, říká profesor historie z Princentonské univerzity, novinky, 2019-12-02, 2019-12-10, https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2993195-nekteri-politici-vubec-netusi-ze-meli-vedet-vic-rika-profesor-historie-z-princentonske]

„Ve většině případů se člověk stává novinářem následkem svedení; nevím o nikom, kdo by od dětství horoval jen o tom, že jednou bude žurnalistou.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

Zdroj: [Jak se co dělá, O redakci, https://cs.wikisource.org/wiki/Jak_se_co_d%C4%9Bl%C3%A1/O_redakci, Karel, Čapek, [Praha], [1984], [Československý spisovatel]]

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

Anita Moorjani (1959)

Zdroj: Musela jsem zemřít

„Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.“

Josef Sudek (1896–1976) český fotograf

Zdroj: Fotografie magazín březen, 1996

„Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu – a nebylo by jich příliš mnoho –, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní „Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy.“ Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: „Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane.““

Golda Meirová (1898–1978) premiérka Izraele

„Z hlediska trpělivosti se věci stanou proto, protože se stanou jiné věci. Nic není oddělené nebo izolované. Neexistuje žádná absolutní, konečná, prapůvodní příčina. Pokud vás někdo udeří holí, nebudete se hněvat na hůl nebo na paži, která ji drží. Rozhněváte se na osobu, které ta paže patří. Ale pokud se zamyslíte trochu hlouběji, zjistíte, že neexistuje žádný uspokojivý důvod hledat důvod svého hněvu v dané osobě, která ve skutečnosti neví, co dělá, protože je v daném okamžiku duchem nepřítomna. Kde by tedy měla ležet vina nebo trest? Možná bychom se měli hněvat na rodiče dané osoby pro špatné zacházení s bezbranným dítětem. Nebo na svět, ve kterém je málo milosrdenství. Ale co je to svět? Nejste vy sám součástí tohoto světa? Nezažíváte vy sám návaly hněvu, nemáte za určitých podmínek násilnická nebo dokonce vražená nutkání?“

Jon Kabat-Zinn (1944) profesor medicíny a zakladatel Kliniky pro snižování stresu

Wherever You Go, There You Are: Mindfulness Meditation in Everyday Life

„Když jsem se loučila se sestrami a už jsem měla odjet, jedna sestra mě velice odprošovala, že mi tak málo pomáhala při povinnostech a nejen, že mi nepomáhala, ale že se mi je vždy snažila ztěžovat. Avšak já jsem ji v duši považovala za velikého dobrodince, neboť mě vycvičila v trpělivosti; cvičila mě tak, že se nejedna starší sestra vyjádřila, že sestra Faustyna je buďto hloupá nebo svatá, protože průměrný člověk by opravdu nesnesl, aby mu takto někdo pořád dělal naschvály. Avšak já jsem se na ni vždy obracela s laskavostí. Ta sestra se mi tak snažila ztěžovat plnění povinností, že navzdory mému úsilí se jí častěji něco z toho, co bylo dobře udělané, podařilo pokazit, jak mi sama při loučení za velikého odprošování přiznala. Nesnažila jsem se poznat její úmysly, ale brala jsem to jako Boží zkoušku.“

Faustyna Kowalská (1905–1938) polská řeholnice

„Já jsem romskou otázku už vyřešil. Já už žádnýho Roma neznám. Pro mě Rom je nepoznatelnej, protože má v občance napsaný »národnost česká«. Oni pak za mnou přijdou a říkají: ‚Vy nevidíte, že jsem černej?‘“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Odpovím, že nevidím. Pro mě to je normální občan, co má svá práva a povinnosti. (rozhovor pro Aha!, 22. 9. 2007)
Zdroj: Senátor Jaroslav Kubera (ODS): Někteří poslanci jsou kreténi!, Ahaonline.cz, 22. 9. 2007 http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/16691/senator-jaroslav-kubera-ods-nekteri-poslanci-jsou-kreteni.html

Vyhledávání

Témata

Citáty