Smysl života citáty (strana 381) | Citáty slavných osobností

„Já dělám svoje věci a ty zase svoje. Nejsem na světě proto, abych žil podle tvých očekávání, a ty nejsi na světě proto, abys žil podle mých. Ty jsi ty a já jsem já. A pokud se náhodou najdeme, bude to krásné. Pokud ne, nedá se nic dělat.“

Bruce Lee (1940–1973) herec, mistr a popularizátor bojových umění

kniha Umělec života

„Muž má zplodit syna, zasadit strom a napsat knihu a poděkovat.“

Daniel Ševečka

o životě
o vděčnosti
o mužích

„Je téměř nemožné pochopit dějiny lidových revolucí, neuvědomíme-li si jasně, jak hluboce konzervativní jsou pudy davů. Jako u všech primitivních bytostí jsou neodstranitelné. Jejich fetišistická úcta k tradicím je naprostá, právě jako hrůza před všemi novotami. Kdyby bývaly měly demokracie svou dnešní moc v období vynálezů parního stroje a železnic, stalo by se uvedení těchto vynálezů v život nemožné nebo jen za cenu opětovných revolucí. Naštěstí pro pokrok civilizace se nadvláda davů zrodila teprve po uskutečnění velkých vynálezů vědy a průmyslu.“

Gustave Le Bon (1841–1931) francouzský psycholog

Zdroj: V zahraniční politice se lhát musí, Zdeněk Švácha, cs-magazin.com http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003091050

„Zločinnost vzroste v dalších pokoleních a prokletí hříchu bude doléhat stále více a více na lidstvo, na zvířata a na zemi. Působením hříchu zkrátí se život člověka, sníží se jeho tělesná zdatnost a odolnost, jeho mravní a rozumová síla, až se svět naplní všelikým neštěstím. Ukájením rozkoší a vášní ztratí člověk schopnost vážit si velkých pravd plánu na vykoupení. Kristus však, věren poslání, pro něž opustil nebe, bude dále jednat v zájmu lidstva a vyzývat je, aby v něm hledalo svou záštitu pro svou slabost a své nedostatky.“

Ellen Gould Whiteová (1827–1915) americká autorka a zakladatelka Církve adventistů sedmého dne

Zdroj: WHITE, E.G. Drama věků: Patriarchové a proroci. Praha: Ústřední rada CASD 1969

„Každý člověk ve svém životě musí přijímat postoje. Když lidé říkají: „Aha, je to hudebník, proč by měl mluvit o politice?“, je to hloupé. Já jsem hrál koncert proti italskému fašismu v La Scale. Bylo to v době voleb a fašisté byli velmi silní. V Itálii je opozicí fašismu komunismus, ale není takový jako v Americe. Já sám jsem nepatřil do žádné strany. Volil jsem komunisty prostě proto, že byli opozicí fašistům. Ale nesouhlasím s italským ani s ruským komunismem v mnoha věcech. Moje linie je jasná. Jsem pro svobodu. Proti všemu, co není pro svobodu, protestuji.“

Claudio Abbado (1933–2014) italský dirigent

Originál: (en) In life every man has to take a position. When people say, ‘Oh, he is a musician, why should he talk about politics?’ this is stupid. I did a concert against fascism in Italy at La Scala. It was at the time of the election, and the fascists were very strong. In Italy, the opposition to fascism is communism, but it is not like it is in America. I myself, however, belong to no party. I voted for the Communists simply because they were the opposition to the fascists. But I disagree with both Italian and Russian communism on many things. My line is very clear. I am for freedom. Everything that is not for freedom I protest.
Zdroj: New York Times http://www.nytimes.com/2014/01/21/arts/music/claudio-abbado-italian-conductor-dies-at-80.html?_r=0

„Tyto přehloupé básně řekl by někdo, že jsou víceji na zošklivení Turků od křesťanův vymyšlené, nežli aby sami turci to tak mluviti a tomu věřiti měli. Ale nachází se jich ještě mnohem víceji, takže jejich počtu není. A co to divného, poněvadž ten intent Mahometův byl, ne aby věřil co sám píše a jiným k víře sloužil, než aby hříčku ze všeho náboženství sobě udělal a tudy k nevěře o Bohu a životu věčném lidem posloužil a Starý a Nový zákon také za básničky rovně jako svůj Alkorán tělesným a hovadným lidem v podezření uvedl.“

Václav Budovec z Budova kniha Antialkorán

Zdroj: BUDOVEC Z BUDOVA, Václav. Antialkorán, 1.vyd. Praha: Odeon, 1989, 435 s. ISBN 80-207-0174-5. S. 102.

„Prožil jsem toho hodně a myslím si teď, že již vím, co je třeba pro štěstí. Tichý život v ústraní na venkově, s možností být užitečný lidem, pro které je snadné konat dobro a kteří nejsou zvyklí na to, že by je někdo konal pro ně; potom pracovat a zabývat se něčím, o čem lze doufat, že to je k nějakému užitku, potom odpočinek, příroda, knihy, hudba, láska k bližnímu- taková je moje představa štěstí. A potom, k tomu všemu, mít tebe za družku a děti - je snad něco víc, po čem může toužit srdce muže?“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

„Nejvznešenějším úkolem vedoucích osob země i státu je probudit a uvolnit životní síly obyvatelstva a řídit tyto síly tak, aby pomáhaly sobě i státu k blahobytu. Jediným prostředkem k tomuto cíli je nechat žít tyto samosprávné svazky z vlastních prostředků. Ze závodění a silného života, který takto vyroste, vybudují si silné a schopné svazky znamenitou existenci. Avšak i ty nejslabší obce a země docílí mnohem lepší existence, nežli mají nyní, kdy všichni, silní i slabí, jsou odkázání na almužnu a kdy mají proto nedostatek všichni.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

Zdroj: Baťa, Tomáš: Úvahy a projevy. Zlín: Univerzita Tomáše Bati: Krajský úřad, 2002, ISBN 80-7318-103-7 (brož.)

„Ctižádost zdánlivě nevinná chyba, ale je hrozná nemoc a pramen sterých jiných chorob…Co životů a národů zničila! Co štěstí zahnala z duší, jaký nepokoj tam vnesla! Je to strašný bič, který nedá člověku klidu a štve ho stále výš k větším poctám, slávě. To není zdravá snaživost vyniknout, osvědčit se, udělat pořádné dílo…Ctižádost vidí cíl v své slávě, ve svém „Já“ – ne v díle. Hledá slávu neúměrnou svým schopnostem a ta ho žene k různým nepoctivostem, k úskokům a pomluvám, aby druhého snížil, k podvodům, aby druhého oklamal.“

Josef Hlouch (1902–1972) český profesor, teolog a vysokoškolský pedagog

„Musíte ke svým lidem chovat takové city, jako otec chová ke svým dětem; ano, nejstarostlivější láska matky nesmí převýšit tu naši. Musíme je v bolesti rodit, až by v nich byl zformován Kristus. Měli by vidět, že se nestaráme o vnější věci, výsady, čest, ani život v porovnání s jejich spasením. (…) Když lidé uvidí, že je nepředstíraně milujeme, budou od nás ochotni slyšet všechno. (…) Vizte tedy, abyste ke svým lidem pociťovali lásku ve svých srdcích, a ať to vidí ve vaší řeči a jednání. Ať vidí, že pro ně učiníte náklad i se sami vynaložíte.“

Richard Baxter (1615–1691) anglický puritánský církevní vůdce, básník

Originál: (en) We must feel toward our people as a father toward his children; yea, the tenderest love of a mother must not surpass ours. We must even travail in birth, till Christ be formed in them. They should see that we care for no outward thing, neither liberty, nor honor, nor life, in comparison to their salvation. (…) When the people see that you unfeignedly love them, they will hear anything from you. (…) Oh therefore, see that you feel a tender love for your people in your hearts, and let them perceive it in your speech and conduct. Let them see that you spend and are spent for their sakes.
Zdroj: The Reformed Pastor. S. 181.

„Existuje mnoho forem spirituality. Jednou z nich je spiritualita transcendence - tázání se po vznešených vizích, univerzálních morálních principech a osvobození od mnoha omezení lidského života. Ovšem i strom, zvíře, potok nebo lesní hájek, to vše může být v ohnisku náboženské pozornosti. Spiritualita místa může být vyznačena zdí, kresbou na zemi nebo hromadou kamenů. Když na starých bojištích umísťujeme historické památníky nebo pamětní desky na domech, kde se narodily naši předkové či přespal George Washington, konáme ryzí spirituální akt. Uctíváme zvláštního ducha, který je spojen s tímto místem.“

Thomas Moore (1779–1852) irský básník, zpěvák a skladatel

Care of the Soul: A Guide for Cultivating Depth and Sacredness in Everyday Life

„Náboženské symboly jsou fenomény života, prostě skutečnostmi, nikoli názory. Když církev po takovou a takovou dobu lpí na tom, že Slunce obíhá kolem Země, ale v 19. století toto hledisko opouští, pak se může v tomto ohledu odvolat na psychologickou pravdu, že pro miliony lidí vskutku Slunce obíhalo kolem Země a teprve v 19. století dosáhlo větší množství lidí takové jistoty intelektuální funkce, že mohli uznat důkazy o planetární povaze Země. Bohužel neexistuje žádná pravda bez lidí, kteří ji chápou.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

„A není nové země, příteli, žádného nového moře; poněvadž město půjde pořád s tebou,
navěky budeš bloudit po stejných ulicích,
na stejných předměstích ducha ustydnou tvoje sny a v stejném domě pak i zešedivíš -
město je vězení.
Odejít nelze nikam, vždycky se ocitneš
znovu na tomto místě, a žádná loď tě neodveze
od tebe samotného. Pošetilče, tys ještě nepochopil,
že jak jsi promarnil svůj život tady
na tomto kousku světa, je stejně promarněný
i všude jinde - na celé širé zemi?“

Lawrence Durrell The Alexandria Quartet

„Musí ti být jasné, že náš civilizovaný svět je tak rozlehlý, že si nemůžeme dovolit, aby menšiny byly nespokojené a neklidné. Zeptej se sám sebe, čeho u nás chceme dosáhnout především? Lidé chtějí být šťastní, není to tak? Neslyšels to celý život? Chci být šťastný, říkají lidé. No, a nejsou? Copak je pořád něčím nezaměstnáváme, neposkytujeme jim dost zábavy? Vždyť pro to žijeme, pro nic jiného, nemám pravdu? Pro požitek, pro příjemné vzrušení. A musíš připustit, že naše kultura nás tímhle přímo zahrnuje.“

Ray Bradbury kniha 451 stupňů Fahrenheita

Fahrenheit 451

„Mnozí z vás jsou muslimové či příslušníci jiných náboženství, pocházíte z různých zemí a z různých situací. Nesmíme mít strach z odlišnosti. Bratrství nám odhaluje, že tyto rozdíly jsou bohatstvím a darem pro všechny! Považujme se za bratry! Řím by mělo být město, kde se do tváře vrátí úsměv a kde člověk opět nalezne svou lidskou důstojnost. Mnozí lidé, kteří mají ve svém povolení k pobytu napsáno „mezinárodní ochrana“, jsou však častokrát zde i na jiných místech nuceni žít v obtížných a nedůstojných situacích, bez možnosti zahájit důstojný život a snít o nové budoucnosti!“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

Papež František – na setkání s lidmi postiženými válkou a dobrovolníky v kostele Del Gesú v Římě, 2013, in: Andrea Tornielli: Kvítky papeže Františka

„Někde v tomto světě, někde v tomto státě a v této společnosti se musí najít nezbytný počet lidí, kteří spolu uzavřeli spojenectví na život a na smrt ve službách pravdě, nikoliv ve službách státu či ve službách společnosti. Tito lidé slouží lidstvu právě tím a jenom tím, že žijí, pracují a myslí tak, aby se všechno (i oni sami) dostalo do světla pravdy. Ve světle pravdy se však skutečnost nevyjevuje jen taková, jaká jest (jak si to většina Evropanů dodnes myslí), nýbrž to, jak je dána, se zároveň objevuje v napětí s tím, jaká by měla být.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Svobodný duch a univerzita, 1989 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=345

„Soudit, jako každá temná stránka všech scénářů, jak právě sebe označit jako dalšího člověka s dalšími negativními vlastnostmi. Proč soudíme, proč podle toho co vidíme, co si myslíme? Proč když si sáhne na život mladý člověk, tak je jen tolik nerozhodný a nedospělý, proč když to udělá policista, tak je mu přána všechna čest jen proto, že pomáhá ostatním? A co takový "normální" člověk? Kolik toho udělal policista pro ostatní je obdivuhodné, ano je to policista. Ale co takový ten člověk, ten toho neudělal hodně? Víc? Tolik? Nebyl snad pokorný? Jen proto, že o něm nic nevíme? Nikdy jsme si tím neprošli, tak proč soudíme?“

P.2001

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 65

„Ty jsi dva. Jeden je tvoje podstata. Nepřemýšlí, nelituje, zkrátka dělá to, co už uměla a co ji naučili ostatní. Nedokáže ti ublížit, unavit tě, protože nedokáže začít žít. Vytvoří kolem tebe pohodlný svět ve kterém budeš moci spát. Druhým je tvé vědomí. Je to tvůj rozum, tvé svědomí. Ničí bariéry tvého pohodlí pro tvé cíle. Bolí, unavuje tě, dává lásku a cíl života. Jakmile to člověk pochopí a začne bojovat, může se v nich najít a tím otevřít bránu věčné spokojenosti.“

El suemero

„Není-li bohyně (božské ženství) uctívána, dochází k přespřílišné mechanizaci, politizaci a militarizaci sociálních a psychických struktur. Vládne myšlení, úsudek a racionalita. Potřeby vytvářet a chránit vztahy, potřeby citového života, péče a pozornosti vůči přírodě zůstávají bez povšimnutí. V jednotlivém člověku i ve vnějším světě mizí rovnováha a harmonie. Bez respektu k archetypickému obrazu, který je výrazem vášnivé lásky, dochází k rozštěpení hodnot a jednostrannému zaměření psýché. Výsledkem je, že naše hledání celosti a zdraví je smutným způsobem ochromeno.“

Nancy Qualls-Corbett kniha Posvátná prostitutka

Zdroj: [Nancy Qualls-Corbett, Studie, 80-85880-31-8, 186, Štěpán Kaňa, 2004, Posvátná prostitutka: věčný aspekt ženství, Nakladatelství Tomáše Janečka, 1, 16-18]

Vyhledávání

Témata

Citáty