Vyhledávání

Témata

Citáty

„V bojovém umění má větší význam to, co z vás udělá umění, než fyzická složka.“

Yip Man (1893–1972) kantonský bojový umělec a mistr učitel stylu jung-čchun

Zdroj: Umělec života

„Velký umělec komunikuje prostřednictvím umění. Při pohledu na obraz člověk může okamžitě poznat, co umělec cítil a co si myslel, když jej maloval. Čas zde nemá žádné místo, protože cit je tak čistý a jasný, jako byste vy sami byli oním umělcem.“

John Little

Zdroj: Umělec života

„Žehnám váhavým a nechápavým, zmatkařům a antihrdinům života, kteří jsou příliš nejistí na to, aby řekli správné slovo ve správnou chvíli, a pak si to dlouze vyčítají. Kteří jsou měsíce a roky hluboce zamilováni, jen se to nikdy neodváží ani naznačit, natož pak říct, neboť se domnívají, že stejně nemají šanci. Kteří byli vychováni zároveň do lásky a citlivosti a zároveň do velkého strachu z hříchu a z porušení různých náboženských pravidel.
Nechci říct, že je to tak všechno správně a že bychom na sobě všichni neměli pracovat, ale v tuto chvíli nic nežádám, žehnám a přijímám věci a povahy tak, jak jsou.“

Marek Vácha (1966) český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

Zdroj: Neumělcům života

„Máte za to, že Evropané způsobili na planetě větší devastaci než jiné civilizace? Pokud bychom to působení měli kvantifikovat, tak nejspíš ano, ale mimoevropské země to už dnes silně dohánějí. Ale Evropané mají odpovědnost i za to, co se děje mimo Evropu, protože vina je i tam, kde jsme něco zapomněli udělat anebo prostě neudělali, nejen tam, kde jsme sami něco zlého provedli. To je ostatně také jeden z dosud málo doceňovaných evropských morálních vynálezů. Souvisí to velmi hluboce s chápáním svobody: jsme skutečně svobodni jen tam, kde jsme ochotni na sebe vzít vinu i tam, kde jsme sami aktivně a osobně nic nezavinili. Kdo toho není schopen, nemůže být a ani není opravdu svoboden. Svoboda bez odpovědnosti přestává být svobodou a stává se libovůlí nebo svévolí. V tom smyslu jsme my, Evropané, odpovědní za to, že třeba v Africe dnes ozbrojené černé bandy terorizují a přímo masově likvidují jiné kmeny, které považují za nepřátelské: ty zbraně, jichž používají, pocházejí od nás – už jako vynález a technický prostředek, většinou i jako výrobky.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Perspektiva člověka je svoboda, 2006 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=253

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

„O naštvanosti o emocích o přírodě o svědomí
Naštvala jsem se a vyškubla dýňi z kořenem a na květy stále litaly včely tak jsem květy a dýně rozdupala a rostlinu dýni hodila na kompost. Pak pokácela broskvoň🌳🍑 která stejnak tři roky neměla broskev. Ale ne celou jednu větvičku jsem na tom stromě nechala a pak jsem o ni brečela protože jsem v hlouby duše👻 věřila že budou na ní broskvičky🍑. Sice mě serou ty skurveny broskvičky 🍑🍑🍑okrajovat nesnaším ten povrch ale ty byli tak sladoučky a šťavnytý 😭. sakra Jenomže když mě chytne amok tak ničím všecho co mi přide pod ruku. Ale jak to bylo odreagování až jsem se z toho přepálila na sluníčku☀️. Prostě tím chci říct že si uvědomuju že jsem ubližila stromu ke kterému mám cit a i k těm večelkam co opilovaly daňové květy 😓 jsem jim vzala rostlinu kvůly vlastní vsteklosti. Ale co hůř došlo mě že nemusím obhajovat život jako něco dobrého život je praštěná zvracenost i příroda je jeblá. A všechno je to jen posraná chemie fyzika psychologie přirodověda a působení hloupostí na okolni pičoviny a vnější total kokotizmus lidské hlavy.“

Žádné

„Hrdinské věci ze starých příběhů a písniček, pane Frodo; říkával jsem jim dobrodružství. Myslíval jsem si, že jsou to věci, jaké ti báječní lidé z vyprávění chodí hledat, protože chtějí, protože jsou vzrušující a život je trochu nezáživný, takový sport, řeklo by se. Ale v příbězích, na kterých doopravdy záleží, které si jeden pamatuje, v těch to tak vůbec není. Do těch jako když lidi obyčejně prostě spadnou – vede tudy jejich cesta, jak jste říkal. A řekl bych, že měli spoustu možností, jako my, obrátit se zpátky - jenomže to neudělali.“

John Ronald Reuel Tolkien kniha Dvě věže

Dvě věže, kap. Schody Cirith Ungolu, Úvahy Sama Křepelky
Citáty z díla

„Židé se po 2000 letech vraceli do své starodávné vlasti, naplněni touhou vybudovat demokratický stát, ve kterém si sami můžeme určit naši vlastní budoucnost, oživit náš původní jazyk a naši kulturu. Byli jsme připraveni vytvořit novou společnost, která by byla založena na principech sociální spravedlnosti, definované našimi biblickými proroky, a která by poskytla vysokou kvalitu života, obohacenou nejvyššími morálními a duchovními hodnotami. V této vzrušující atmosféře jsme se s velkým nadšením vrhli do činností zaměřených na naplnění tohoto sionistického snu.“

Efrajim Kacir (1916–2009) izraelský vědec, 4. prezident Izraele

Zdroj: [Katchalski-Katzir, Ephraim, My Contributions to Science and Society, The Journal of Biological Chemistry, 2005, únor, 280, 17, 10.1074/jbc.X400013200, 1083-351X, http://www.jbc.org/content/280/17/16529.full.pdf, 16530, anglicky]

„Obcujte s kterýmikoli jinověrci, aby bylo patrno z otcovského a bratrského se chování, jež sdruženo býti má s pokorou a trpělivostí, že vše děje se z toužebnosti po jejich spáse, cokoliv se počíná s nimi. V úkonech svých ať zachovávají slušnou obezřetnost, vyznačují se zbožností a čistým svědomím a tak příkladem života svého táhnou jinověrce k náboženství katolickému. Nechať nikdy nevystupují z mezí skromnosti a mírnosti a varují dávat příležitost špatného příkladu.
Z pastýřského listu pro misionáře působící mezi českými nekatolíky z 20. března 1652.“

Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) český kardinál a šlechtic

Zdroj: [Bílý, Jiří, Jezuita Antonín Koniáš, Vyšehrad, Praha, 1996, 76, 80-7021-191-1]

„Žádám vás, abyste pamatoval na velké utrpení a bolest, která je součástí života mnoha amerických žen… Jako ženy jsme vyslechli mnohá skvělá pojednání naší církve o důstojnosti a vážnosti všech lidí. Jako ženy jsme o těchto slovech přemýšlely a naše závěry jsou, že pokud chce církev svému prohlášení o boji za důstojnost a vážnost všech lidí zůstat věrna, měla by ženám umožnit, aby mohly zastávat všechny duchovní úřady v církvi.
Janu Pavlu II. v roce 1979“

Theresa Kaneová

Zdroj: [Vaňáč, Martin, Americké řeholnice a hledání nových cest v církvi, getsemany.cz, léto 2012, 2012-09-22, http://www.getsemany.cz/node/2938]

„Dokonalý křesťan žije jako host, který ví, co má získat a co zavrhnout. Užívá i svého těla jako ten, kdo daleko putuje, užívá i útulků a příbytků po cestě. Stará se i o věci světské a o záležitosti místa, v němž se zdržuje, ale příbytek i majetek opouští jako věc pouze užívanou, a aniž se dá vyvést z míry, ochotně následuje toho, kdo jej odvolává ze života, a nemá důvod obracet se zpátky. Vzdává sice dík za to, že mu bylo dopřáno na zemi pobýt, ale žehná svému odchodu a dychtí po věčném příbytku.“

Klement Alexandrijský (150–215) křesťanský bohoslovec

„V každé generaci se židovské hrdinství dere svou vlastní cestou, volí své hrdiny, lidské to ztělesnění hlavních tužeb oné generace, ztělesnění jejího ducha. Chanina generace, generace „nelegálních“ přistěhovalců a dobyvatelů; generace průkopníků, osadníků a obránců svých počinů; generace katastrofy a destrukce; generace, která ztratila milióny našich lidí – tato generace si za svého hrdinu zvolila vyslankyni a průkopnici, která obětovala svůj život opuštěním své země a odchodem do diaspory, aby vyrvala své bratry ze spárů smrti.“

Chana Senešová (1921–1944) židovská básnířka a protinacistická bojovnice za druhé světové války

Aharon Meged (1920–2016) izraelský spisovatel

o Chaně Seneš, 1945
Zdroj: [Mendels, Doron, On Memory: An Interdisciplinary Approach, Verlag Peter Lang, Oxford, 2007, 978-3039110643, 197, 356, http://books.google.cz/books?id=zBE_q09a5mgC&printsec=frontcover&hl=cs, anglicky]

„Život je jako vesmír plný světů, každý letí do neznáma, ale přece jenom si určuje svojí vlastní cestu na kterou se vidá. Čím víc letí kupředu tím obtížnější je se vrátit. Někteří lidé hledají to co už bylo nalezeno a odhodí to na čemž může růst pravá podstata existence lidstva, kořeny pravého významu bytí a lásky k bližním. Avšak to co má nejvyšší hodnotu odhodí jako nějáký kus plevele a díky se své pošetilosti se stanou nenasytnými bytostmi jejichž touhy zůstanou neukojeny v nekonečnosti chaosu.“

Goldsteam

„Když jsem si jako kluk přečetl „Hochy od Bobří řeky“, nepřál jsem si nic jiného než se stát skautem. Byly to nejkrásnější Vánoce, když jsem pod stromečkem našel skautský kroj vlčete – čapku, blůzu, manšestráky a nádherný opasek s karabinkami. Jenže přišla okupace a výstroj zůstala ve skříni.
A tak mohu až nyní po mnoha letech skautingu popřát, aby vyšel čestně z boje s počítačovými hrami, hodinami vysezenými u televizních seriálů a vším současným balastem a naplnil mladé životy svými ideály. Přátelstvím, čestností a láskou k přírodě.“

Theodor Pištěk

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

„Musíme pocítit a vyjádřit bezpodmínečnou lásku, abychom se dokázali dostat za hranice jistých dimenzí, tak aby tento svět rychle směřoval do vyšších úrovní. Vycházíme z úrovně oddělenosti, kde sami sebe vidíme uvnitř těla, z kterého se díváme ven na svět. Tento pohled bude brzy nahrazen odlišným pohledem na realitu. V ní budeme cítit a poznávat absolutní jednotu s veškerým životem a tento pocit bude růst čím dál víc s tím, jak budeme postupovat na své cestě domů směrem vzhůru, úroveň po úrovni.“

Drunvalo Melchizedek

kniha Prastaré tajemství květu života