Smysl života citáty (strana 386) | Citáty slavných osobností

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

„Z hlediska zachování druhu je homosexualita poruchou.“

Ondřej Trojan (1959) český filmový producent, herec a režisér

Zdroj: [Život bez bodu G, Reflex, 2010, 39, 69]

„Náležel jsem vždy k největším obdivovatelům Mozartovým a zůstanu jím do posledního dechu.“

Ludwig Van Beethoven (1770–1827) německý hudební skladatel

Rolland, Romain, Život Beethovenův, Praha 1954, s. 123.

„Není pravidla, které bychom nesměli přestoupit, jde-li o to, aby dílo bylo krásnější.“

Ludwig Van Beethoven (1770–1827) německý hudební skladatel

Rolland, Romain, Život Beethovenův, Praha 1954, s. 121.

„Směr, ne záměr, určuje cíl.“

Craig Groeschel (1967)

Nadpřirozené vedení - 7 rozhodnutí, která promění tvůj život

„Dnes udělám všechno co můžu, pro to abych zítra mohl dělat to, co jsem dnes dělat nemohl.“

Craig Groeschel (1967)

Nadpřirozené vedení - 7 rozhodnutí, která promění tvůj život

„Nikdo se nemůže vrátit a začít znovu, ale každý může začít dnes a napsat nový konec.“

Craig Groeschel (1967)

Nadpřirozené vedení - 7 rozhodnutí, která promění tvůj život

Tento citát čeká na kontrolu.

„Buď ovládneš své myšlenky a proměníš je v nové JÁ, nebo zůstaneš otrokem člověka, kterým jsi dnes.“

Radeq_The_Gentle

Když zvládneš svou mysl, můžeš změnit svůj život.

„Je známo, že se sem všechno obyvatelstvo nastěhovalo až po válce, takže to bylo německé město. A vlastně celou dobu jsou Tepličané v podstatě přistěhovalí, je jich tu málo, není to jako ve vnitrozemí, kde ty rody žijí staletí. My jsme velmi rádi, že už konečně zabral genius loci a Tepličáci se tady už cítí doma, takže my jsme na invazi připraveni lépe než jiná města, protože nás to nepřekvapí. Tady když jde Arabka v dlouhém hábitu, tak se nad tím nikdo nepozastavuje. Jediné, co vadí, že dělají nepořádek v parcích, protože žijí takovým tím svým zvláštním životem. Oni nejdou spát v osm jako my, oni v osm začínají, my už v osm končíme, takže to jim trošku vadí, ale jinak nejsou žádné problémy.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Seriál ČT Multikulturní města, 2007
Zdroj: Seriál ČT Multikulturní města, 2007 http://www.youtube.com/watch?v=u8LXoj3AtII

„Umění žít. To je to jediné, opravdu krásné umění, které jsme v moderní době vytvořili. Věřím, že kdyby alespoň jeden člověk mohl plně a cele využít svůj život, dát tvar každému citu, výraz každé myšlence, uskutečnění každému snu, světu by se dostalo takového svěžího, radostného podnětu, že bychom zapomněli na všechny choroby středověku a vrátili se k helénskému ideálu. Ba možná k něčemu ještě jemnějšímu, bohatšímu, než je ideál helénský. Doufám, že jednou najdeme ve svých srdcích tolik svobody a pravdy, že umění bude světem, v němž budeme žít, a každý bude umělcem.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

William Wilberforce (1759–1833) anglický politik

Řeč před Dolní sněmovnou z 12. května 1789
Originál: (en) When we think of eternity, and of the future consequences of all human conduct, what is there in this life that should make any man contradict the dictates of his conscience, the principles of justice, the laws of religion, and of God? Sir, the nature and all the circumstances of this trade are now laid open to us; we can no longer plead ignorance, we can not evade it; it is now an object placed before us, we can not pass it; we may spurn it, we may kick it out of our way, but we can not turn aside so as to avoid seeing it; for it is brought now so directly before our eyes that this House must decide, and must justify to all the world, and to their own consciences, the rectitude of the grounds and principles of their decision.
Zdroj: [Almon, John, Debrett, John, Stockdale, John, XXVI, The parliamentary register; or, History of the proceedings and debates of the House of Lords and House of Commons: containing an account of the most interesting speeches and motions; accurate copies of all the protests, and of the most remarkable letters and papers; together with the most material evidence, petitions, &c. laid before and offered to the House during the sixth session of the sixteenth Parliament of Great Britan, https://books.google.cz/books?id=LFFTAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, J. Debrett, London, 1789, 308, 149, angličtina]

„„Na tom není vůbec nic absurdního, dávat život všanc za svou vlast!“ prohlásil."Že ne?" opáčil stařík. "A co je to vlast? Vlast je kus země vymezený na všech stranách hranicemi, obvykle zcela nepřirozenými. Angličani umírají za Anglii, Američani za Ameriku, Němci za Německo, Rusové za Rusko. V současné době bojuje v téhle válce takových padesát či šedesát zemí. Něříkejte mi, že za všechny tyhle vlasti stojí za to umírat.""Za všechno, pro co stojí za to žít, stojí za to i umřít," prohlásil Nately."Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu," řekl na to ten starý rouhač.“

Joseph Heller (1923–1999) americký autor

„Nikdy předtím jsem se nesetkala s lidmi, jako byli tito Palestinci, ani jsem neslyšela příběhy, jaké o Jišuvu vyprávěli. Bylo to poprvé, kdy jsem se dozvěděla, jak hrozně trpí brutalitou tureckého režimu, který již normální život v zemi prakticky zastavil. Měli horečné obavy o osud Židů v Palestině a přesvědčovali nás, že účinný židovský nárok na izraelskou zemi po válce bude možno vznést jenom tehdy, bude-li náš národ hrát významnou a viditelnou vojenskou úlohu, jakožto Židé, ve válce. Skutečně hovořili o Židovské legii s takovým zaujetím, že jsem se okamžitě pokusila do ní přihlásit jako dobrovolnice − a byla jsem zdrcena, když jsem zjistila, že děvčata přijímána nebudou.“

Golda Meirová (1898–1978) premiérka Izraele

„Přihlásil jsem se do armády a od podzimu 1939 jsem sloužil u naší pěchoty v Agde. Nebylo to lehké, spíše to vypadalo jako v koncentračním táboře. Zde bych chtěl citovat zápis ze svého deníku ze dne 26/11/39: „Jsem nesmírně vděčen skautingu, který mne na život výborně připravil v každém ohledu. Snáším to lehce (to jsem možná trochu přehnal!), ale kdybych nebyl deset let skautem, snad bych byl schopen spáchat sebevraždu. Je zde mnoho lidí, kteří trpí častými depresemi. Já jsem připraven na vše – a dobře připraven!“
V té době mne čekalo ještě pět a půl roku války a já jsem přesvědčen, že právě skautská výchova mi pomohla tento čas přežít.“

Ladislav Sitenský (1919–2009) český fotograf

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

„Vesmír, ve kterém žijeme, nepracuje s pojmy zasloužit si a nezasloužit si. Nikdy nešlo, nejde a nepůjde o to, zda si něco zasloužíte. Je to absolutně předem dáno. Nikdy nebyla, není a nebude doba, kdy si nezasloužíme lásku a štěstí. Zasloužíme si všechno, co kdy chceme, přímo v ten okamžik, kdy to chceme. Důvod, proč v životě nedostáváme, co chceme, nemá vůbec nic společného s tím, zda si to zasloužíme. Jde o to, zda věříme, že si to zasloužíme. Jde o to, zda jsme vibračně srovnatelným protějškem tomu, co chceme. Vesmír nás miluje víc, než si umíme představit, a funguje přísně podle zákona přitažlivosti. Tento zákon praví, že v hmotném světě si můžeme přitáhnout pouze to, k čemu tvoříme protějšek rezonující na stejné frekvenci.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

Zdroj: kniha Stíny před úsvitem

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí; že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou; že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.“

Thomas Jefferson (1743–1826) 3. prezident Spojených států amerických

Originál: [(en) We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal; that they are endowed by their Creator with inherent and inalienable Rights; that among these, are Life, Liberty, and the pursuit of Happiness; that to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed; that whenever any Form of Government becomes destructive of these ends, it is the Right of the people to alter or abolish it, and to institute new Government, laying its foundation on such principles, and organizing its powers in such form, as to them shall seem most likely to effect their Safety and Happiness. ]
Zdroj: United States Declaration of Independence http://en.wikisource.org/wiki/United_States_Declaration_of_Independence

Source: Deklarace nezávislosti Spojených států amerických http://cs.wikipedia.org/wiki/Deklarace_nez%C3%A1vislosti_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch#Text_Deklarace, 4. červenmce 1776

„Eucharistie se musí stát středem našeho života. Není
to pozitivismus nebo touha po moci, když nám
církev říká, že eucharistie je součástí neděle. O
velikonočním ránu měly nejprve ženy a potom
učedníci milost vidět Pána. Od té doby věděli, že
první den v týdnu, neděle, bude Jeho dnem,
Kristovým dnem. Den počátku stvoření se stal dnem
obnovy stvoření. Stvoření a vykoupení jdou ruku v
ruce. Proto je neděle tak důležitá. Je krásné, že v
mnoha kulturách je neděle dnem volna nebo spolu
se sobotou volným časem, tzv., koncem týdne."
Tento volný čas však zůstává prázdný, pokud v něm
není Bůh“

Benedikt XVI. (1927) katolický papež, nyní emeritní

Zdroj: Kázání Benedikta XVI. při mši svaté
Ava 2005

„Užitkové zvířata jsou oblíbenější na talíři než jako mazlíček a bráno jako zvíře co má duši a emoce. A domácí mazlíčci co se dají zavřít do klece jsou vězni pro lidské potěšení takoví zvirecí terapeuti. Laboratorní zvířata trpí pro větší dobro. A jenom člověk si příde neviny a čistý jako kopretina. Vždyť jim dal lepší účel a uděl než příroda. Všecho je to pro přežití pro dobro. Hmm pro nikoho dobro pro nikoho pekličko. A nikdo to nevnímá a je rád že má co žrát čím si prdel umyje a nebude mit virážku protože je to otestovano. Nákýho zviřecího kamaráda co kouše ale je roztomilej a je nejspíš Adhd ale jeho radost a z života rozveselí den. 🤯“

Chaos 🌌

Vyhledávání

Témata

Citáty